ÚVOD

  • Úvodní slovo – Jana Šeblová
  • Obsah
  • Nový redakční tým časopisu Urgentní medicína

URGENTNÍ PŘÍJMY

  • Diagnostika a léčba chřipky na urgentním příjmu – Robin Šín, Dalibor Sedláček

PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE

  • Účinná laická KPR a otvorenie culprit artérie do dvoch hodín – komentovaná kazuistika – Táňa Bulíková, Patrik Christian Cmorej
  • Analýza zaklínění pacientů při dopravních nehodách ve vztahu k tíži poranění – Radek Přecechtěl, Tomáš Vaňatka
  • Crisis Resource Management v přednemocniční neodkladné péči – Katarína Veselá

PŘÍSTROJE A TECHNIKA

  • Pacient se subkutánním implantabilním kardioverter defibrilátorem v přednemocniční neodkladné péči – Jaroslav Halamka, Lukáš Vais, Martin Kubát, Radomír Vlk

FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA

  • Intraoseální podaní léků – jak to, že to „funguje“? – David Astapenko, Vladimír Černý

DISKUZE, POLEMIKA, NÁZORY

  • Zneužívání zdravotnické záchranné služby? – Marek Slabý
  • Jsme s pacienty na jedné lodi, co se jmenuje urgentní medicína – Jana Šeblová, Ondřej Franěk
  • Koho ohrožuje nadměrné zatěžování zdravotnických záchranných služeb? – Roman Gřegoř

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Správa z 10. Stredoeurópskeho kongresu urgentnej medicíny a medicíny katastrof vo Vyhniach – Táňa Bulíková, Štefan Trenkler

 

INTRODUCTION

  • Editorial – Jana Šeblová
  • Contents
  • New editorial team of „Urgentní medicína“ journal

EMERGENCY DEPARTMENTS

  • Diagnostics and Treatment of Influenza on Emergency Department – Robin Šín, Dalibor Sedláček

PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

  • Bystander CPR and succesful primary percutaneous coronary intervention of culprit lesion within two hours – case
    report – Táňa Bulíková, Patrik Christian Cmorej
  • Analysis of patients´ entrappment in traffic crashes associated with trauma severity – Radek Přecechtěl, Tomáš Vaňatka
  • Crisis Resource Management in the prehospital emergency care – Katarína Veselá

TECHNICAL EQUIPMENT AND DEVICES

  • The patient with subcutaneous implantable cardioverter defibrilator in the prehospital emergency care – Jaroslav Halamka, Lukáš Vais, Martin Kubát, Radomír Vlk

PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE

  • Intraosseous administration of medications – how does it “work”? – David Astapenko, Vladimír Černý

DISCUSSION, OPINION

  • Misuse of Emergency Medical Services? – Marek Slabý
  • We and our patients are in the same boat – it’s name is emergency medicine – Jana Šeblová, Ondřej Franěk
  • Who is endangered by overuse of Emergency Medical Services? – Roman Gřegoř

INFORMATION

  • A report on 10th Central European Congress of Disaster and Emergency Medicine in Vyhne – Táňa Bulíková, Štefan Trenkler

 

ABSTRAKTY

 

DIAGNOSTIKA A LÉČBA CHŘIPKY NA URGENTNÍM PŘÍJMU

Robin Šín, Dalibor Sedláček

Abstrakt

Chřipka je infekční onemocnění způsobené chřipkovými viry A, B a výjimečně i C, které patří do čeledi ortomyxovirů. Pandemie a epidemie chřipky jsou historicky dobře zdokumentované a lidstvo provází již delší dobu. Typické příznaky chřipky zahrnují náhlý nástup horečky se zimnicí, únavou a slabostí. Pacient mívá bolesti hlavy, svalů a kloubů. Vyskytnout se mohou také příznaky z oblasti gastrointestinálního traktu jako nauzea, zvracení a průjem. Pozorovat lze též neproduktivní kašel. Chřipkové onemocnění mohou doprovázet závažné komplikace jako bakteriální pneumonie, srdeční selhání, myokarditida, perikarditida, encefalopatie nebo encefalitida. V diagnostice je možné využít rychlý diagnostický test chřipky, RT-PCR, případně kultivaci viru. V terapii i chemoprofylaxi je používán standardně perorální oseltamivir, který lze podat i těhotným ženám a dětem. K inhalační aplikaci je určený zanamivir, který je vhodný i v případech, kdy došlo k selhání chemoprofylaxe oseltamivirem. Použitím vhodných dostupných diagnostických metod a správnou interpretací výsledků na vstupu do nemocnice lze s vysokou pravděpodobností identifikovat pacienty s chřipkou, včas nasadit léčbu antivirotiky, omezit nadbytečná laboratorní vyšetření a omezit používání antibiotik.

Klíčová slova: chřipka – diagnostika – léčba – oseltamivir – urgentní příjem

Abstract

DIAGNOSTICS AND TREATMENT OF INFLUENZA ON EMERGENCY DEPARTMENT

Influenza is an infectious disease caused by influenza viruses A, B and exceptionally C that belong to the family of orthomyxoviruses. Pandemics and epidemics of the influenza have been historically well documented and have been accompanying the whole mankind for a long time. Typical flu symptoms include sudden onset of fever with chills, fatigue and weakness. The patient has headache, muscle and joint pain. There may also occur a gastrointestinal symptoms such as nausea, vomiting and diarrhea. Non-productive cough can also be observed. Influenza can be accompanied by serious complications such as bacterial pneumonia, heart failure, myocarditis, pericarditis, encephalopathy or encephalitis. The diagnosis can be made by rapid influenza diagnostic test, RT-PCR, possibly virus culture. Oral oseltamivir is also used in therapy and chemoprophylaxis, which can also be given to pregnant women and children. Zanamivir is intended for inhalation and is suitable even when oseltamivir chemoprophylaxis has failed. Using appropriate available diagnostic methods and correctly interpreting hospital entry results, it is possible to precisely identify influenza patients, early use of antiviral therapy, reduce unnecessary laboratory testing and reduce the use of antibiotics.

Key words: influenza – diagnostics – treatment – oseltamivir – emergency department

 

ÚČINNÁ LAICKÁ KPR A OTVORENIE CULPRIT ARTÉRIE DO DVOCH HODÍN – KOMENTOVANÁ KAZUISTIKA

Táňa Bulíková, Patrik Christian Cmorej

Abstrakt

Snahou autorov je sústrediť pozornosť čitateľa pomocou komentovanej kazuistiky posádky záchrannej zdravotnej služby (ZZS) na závažnú problematiku mimonemocničného zastavenia obehu s iniciálnym defibrilovateľným rytmom pri včasnej fáze akútneho infarktu myokardu. Za predpokladu okamžitej laickej kardiopulmonálnej resuscitácie prvým svedkom a včasnej defibrilácie s následným vyhodnotením 12 zvodového EKG prvou posádkou, je možné odhaliť príznaky STEMI a v prípade klinického podozrenia, čo najskôr transportovať pacienta k primárnej PKI. Časový interval od volania na tiesňovú linku 155 po odovzdanie pacienta v kardiocentre do 90 minút (aj s KPR) preukázal výborný outcome pre pacienta.

Klíčová slova: mimonemocničné zastavenie obehu, laická prvá pomoc, včasná defibrilácia, STEMI, primárna PKI

Abstract

BYSTANDER CPR AND SUCCESFUL PRIMARY PERCUTANEOUS CORONARY INTERVENTION OF CULPRIT LESION WITHIN TWO HOURS – CASE REPORT

The authors are presenting a commented case report of outof- hospital cardiac arrest with initial defibrillated rhythm as a deterioration of acute myocardial infarction. Early detection of STEMI and initialisation of rapid transport to PCI depends on several factors as early start of lay CPR provided by bystanders, early defibrillation and achieving of ROSC by the EMS crew and 12leads ECG provided soon after ROSC. The outcome is higher if the time between call to Emergency Medical Dispatching and handover in the hospital is less than 90 minutes.

Key words: out-of-hospital cardiac arrest, first aid, early defibrillation, STEMI, primary percutaneous coronary intervention

 

ANALÝZA ZAKLÍNĚNÍ PACIENTŮ PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH VE VZTAHU K TÍŽI PORANĚNÍ

Radek Přecechtěl, Tomáš Vaňatka

Abstrakt

Zaklíněný pacient je jedním z faktorů mechanismu úrazu při dopravních nehodách. Pro zasahující výjezdové skupiny záchranné služby bývá tento faktor velkou neznámou. Může se jednat o kriticky zraněného pacienta, ale také o řidiče, který se pouze nemůže dostat z havarovaného vozidla.
Hlavním cílem bylo zaznamenat a vyhodnotit vliv faktoru zaklínění na zraněnou osobu a určit možné predikční faktory ovlivňující tíži poranění zaklíněné osoby, které by vedly k jednodušší triáži na místě události.
Provedli jsme retrospektivní analýzu dat za období 2016 – 2017 z oblasti Kraje Vysočina formou aplikovaného výzkumu. Z 84.336 pacientů bylo vybráno 638 triáž pozitivních pacientů. Sledovali jsme celý průběh reanimační fáze až do traumacentra (FNB a ÚVN). Úplnost dat splňovalo 81. Sledovali jsme polohu těl, mechanismus úrazu, užití bezpečnostních pásů, délku reanimační fáze, hodnotu laktátu a hemoglobinu u dvou souborů s ISS ≤ 15 a ISS ≥ 16.
Z výsledků jsme zjistili, že největších hodnot ISS bylo dosaženo při frontálním střetu s polohou „UP“ (20,67 ISS), nejnižších u polohy „DOWN“ (19,70 ISS). Nejvýznamnějším prediktorem byla hodnota laktátu (1,770;3,503 mmol/l), délka reanimační fáze (81;100,2 min.) a hodnota hemoglobinu (140,6;122,7 g/l). Z výsledků také vyplynula predikce užití bezpečnostních pásů RISS = 2,65.
Aplikovaným výzkumem jsme zjistili nadhodnocení stavu u 57 % pacientů, kteří vzhledem k absenci predikčních faktorů zaklínění byli transportováni do traumacenter. Navrhli jsme přijetí kritérií faktoru zaklínění zejména faktor délky vyproštění a vniknutí konstrukce vozidla do prostoru cestujících. Velký význam bude mít také měření hodnoty laktátu na úrovni PNP.

Klíčová slova: triáž pozitivita – zaklínění – mechanismus úrazu – laktát – hemoglobin – reanimační fáze

Abstract

ANALYSIS OF PATIENTS´ ENTRAPPMENT IN TRAFFIC CRASHES ASSOCIATED WITH TRAUMA SEVERITY

A trapped patient is one of the aspects of mechanism of injury in motor vehicle collisions. This aspect remains unknown to the EMS (emergency medical services). While the patient may be in a critical condition, it may also turn out that the person is simply unable to get out of the crashed vehicle.
The primary objective is to analyse and evaluate the relevance of being trapped to the extent of the injury. In other words, the work attempts to establish possible predictive aspects relevant to the extent of the injury, thereby enabling easier triage at the scene of the accident.
A retrospective data analysis is carried out in the region of Vysočina from the period of 2016–17 by means of applied research. 638 triage positive patients are selected out of a total of 84,336. The whole process of reanimation is observed until the patient has reached a trauma centre (University Hospital Brno and Military University Hospital Prague). Complete data is available for 81. The following points are analysed: body position, mechanism of injury, use of seatbelts, length of reanimation period, amount of lactate and haemoglobin in two groups ISS ≤ 15 a ISS ≥ 16.
The results show that the highest amount of ISS is linked with the frontal impact and the ‘UP’ position (20.67 ISS) whereas the lowest amount of ISS comes with the position ‘DOWN’ (19.70 ISS). The most significant predictor is the amount of lactate (1,770;3,503 mmol/l), lenght of reanimation period (81;100,2 min.) and the amount of haemoglobin (140,6;122,7 g/l). The results also reveal the prediction of the use of seatbelts RISS = 2.65.
The applied research shows over-triage of 57% of patients who, due to the absence of predictive aspects of being trapped, were transported to trauma centres. We propose the acceptance of criteria of the factor of being trapped, especially the ‘extrication length’ factor and the ‘intrusion occupant site’ factor. Finding out the amount of lactate by the EMS is of great significance, too.

Key words: triage positivity – being trapped – mechanism of injury – lactate – haemoglobin – reanimation period

 

CRISIS RESOURCE MANAGEMENT V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Katarína Veselá

Abstrakt

Crisis resource management (CRM, řízení lidských zdrojů v krizové situaci) znamená koordinaci, používání a využívání všech dostupných zdrojů pro záchranu a pomoc pacientovi. Termín zdroje zahrnuje veškerý personál spolu s jeho schopnostmi, techniku, zařízení, informační zdroje včetně kognitivních pomůcek. Velmi úzce souvisí s netechnickými dovednostmi, potřebnými pro efektivní týmovou práci v akutní situaci.

Klíčová slova: CRM – krize – krizová situace – netechnické dovednosti

Abstract

CRISIS RESOURCE MANAGEMENT IN THE PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

Crisis resource management (CRM) means to coordinate, use and apply all available resources to protect and help the patient as best as possible. The term resources includes all personnel involved, along with all their skills, abilities and attitude. Machines, devices, and information sources, including cognitive aids, are also critical resources. It is very closely related to the non-technical skills needed for effective teamwork in an emergency situation.

Key words: CRM – crisis – soft skills – nontechnical skills

 

PACIENT SE SUBKUTÁNNÍM IMPLANTABILNÍM KARDIOVERTER DEFIBRILÁTOREM V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Jaroslav Halamka, Lukáš Vais, Martin Kubát, Radomír Vlk

Abstrakt

Subkutánní implantabilní kardioverter defibrilátor je relativně novou technologií v léčbě život ohrožujících arytmií. Jeho výhodou je subkutánní uložení elektrody, které eliminuje komplikace spojené s intravenózním zavedením elektrody u konvenčního implantabilního kardioverter defibrilátoru. Zvyšující se počet implantací tohoto přístroje s sebou přináší nové problémy také v přednemocniční neodkladné péči. Autoři v článku prezentují základní informace o tomto typu přístroje, včetně vybraných komplikací v kontextu přednemocniční neodkladné péče.

Klíčová slova: přednemocniční neodkladná péče – subkutánní implantabilní kardioverter defibrilátor – neadekvátní výboje

Abstract

THE PATIENT WITH SUBCUTANEOUS IMPLANTABLE CARDIOVERTER DEFIBRILATOR IN THE PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

A subcutaneous implantable cardioverter defibrillator is a relatively new technology in the treatment of life-threatening arrhythmias. Its advantage is subcutaneous electrode placement, which eliminates the complications associated with intravenous electrode insertion used with conventional implantable cardioverter defibrillator. Increasing the number of implantations of this device brings new problems also in pre-hospital emergency care. The authors present basic information about this type of device, including selected complications in the context of pre-hospital emergency care.

Key words: prehospital emergency care – subcutaneous implantable cardioverter defibrillator – inappropriate shocks

 

INTRAOSEÁLNÍ PODANÍ LÉKŮ – JAK TO, ŽE TO „FUNGUJE“?

David Astapenko, Vladimír Černý

Abstrakt

Intraoseální podání léků je legitimní postup využívaný zejména v urgentní medicíně. Z praxe je známo, že farmakokinetika podání léků touto cestou odpovídá intravenózní administraci. Anatomický podklad této souvislosti nebyl až do nedávna známý. Za propojení anatomické a funkční kostní cirkulace jsou zodpovědné trans– kortikální spojky.

Klíčová slova: intraoseální vstup – kostní mikrocirkulace

Abstract

INTRAOSSEOUS ADMINISTRATION OF MEDICATIONS – WHY DOES IT “WORK”?

Intraosseous administration of drugs is legitimate method used mainly in emergency medicine. It is well known from the practice that the pharmacokinetics of the drug delivery through this way corresponds to the intravenous administration. The anatomical substrate of this connection has been elusive until recently. Trans–cortical junctions are responsible for linking anatomical and functional bone circulation.

Key words: intraosseous access – bone microcirculation

Obsah 1/2019