Úvodní slovo z dvojčísla 2-3/2024
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento úvodník je pro mě za 28 let vydávání časopisu Urgentní medicína nejtěžší, i když jsem zde v uplynulých desetiletích psala nejednou o závažných nebo smutných tématech. Nyní Vám musím oznámit, že oborový časopis končí. Opakovaně jsme v redakci a posléze i ve výboru odborné společnosti tento krok zvažovali, probírali a konec zase znovu odložili. Nyní je bohužel rozhodnutí definitivní.
Nejsou za tím jen ekonomické důvody, i když časopis byl od svého vzniku ztrátový a dotován vydavatelem, pro možnou reklamu je počet vydávaných výtisků zcela nezajímavý. Důvod konce je však jinde. Ztrácíme však dvě podstatná „P“: předplatitele a přispěvatele, což jsou spojité nádoby každého periodika. Z části aktivních předplatitelů se časem mohou stát noví autoři. Pokud nedochází ke stálému rozšiřování autorského okruhu a ke generační obměně, je jedním z důsledků stagnace – v úhlech pohledu i tématech. V posledních letech dochází k významnému poklesu počtu kolegyň a kolegů, ochotných ve svém volném čase psát do informačního média, které nemohou vykázat v akademických životopisech. Díky určitému rozvoji odborného potenciálu už i urgentní medicína pomalu, ale jistě začíná pronikat na akademickou půdu, byť zatím zadními vrátky, často přes jiné obory a pracoviště. V akademii však už od počátku platí heslo „Publish or Perish“. Nepublikuješ-li, tvá hvězda padá do zapomnění. Tím získávají na významu časopisy zařazené ve světových databázích a zejména hojně citované; publikování v angličtině je samozřejmostí. Autorský potenciál oboru tak nyní již míří jiným směrem, než je náš časopis.
Před lety jsme zažádali o zařazení do databáze Scopus, prošli jsme několika koly až k finálnímu posuzování. Závěr zněl, že náš časopis splňuje kritéria informačního odborného oborového média pro region Česka a Slovenska, ale že bychom měli buď tisknout více anglických článků, nebo překládat celý časopis do angličtiny; že máme pak za dva roky zažádat znovu. Obě hodnotiteli navrhované varianty však byly v podmínkách, ve kterých jsme časopis vytvářeli, neschůdné. Později jsme uvažovali o přechodu na elektronickou (nebo hybridní) verzi, ale opět jsme narazili na rentabilitu všech funkcí spojených se správou elektronické verze(zejména ohledně předplatného) a nejistou budoucnost stran obsahu. Ročníkem 2024 tedy uzavíráme současnou kapitolu odborného oborového časopisu, a pro mě i významnou kapitolu mého profesního působení. Toto dvojčíslo je předposledním výtiskem, které se Vám jako předplatitelům dostává do rukou, posledním číslem ročníku se s Vámi po 28 letech rozloučíme. Za to, že jste vydrželi až dodnes jsme Vám velmi vděční, byli jste naší motivací a motorem. Doufáme, že svůj úkol Urgentní medicína alespoň zčásti splnila a v počátcích oboru byla střípkem v rozvoji urgentní medicíny v Česku, prostorem pro sdílení a výměnu informací. Věřím, že další generace přijdou s novou energií a nápady a nová platforma pro komunikaci na sebe nenechá dlouho čekat.
Za redakci
Jana Šeblová