ÚVOD
- Obsah
- Úvodní slovo – Jana Šeblová
PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE
- Indikační kritéria pro extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci: pro koho je a pro koho není vhodná? – Nela Walachová, Juraj Rodina, Tereza Romanová, Peter Sklienka, David Holeš, Ondřej Jor, Jan Máca, Michal Frelich, Filip Burša
- Specifika péče o paliativně nemocné v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnických záchranářů –Markéta Placerová, Eva Pfefferová
- Když se AED (ne)mýlí aneb anamnéza je půl diagnózy – ale jen půl (kazuistika) – Ondřej Franěk, Petra Augustová
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SYSTÉMŮ
- Bezpečnost v urgentní medicíně – David Peřan
DOPORUČENÉ POSTUPY
- Rozpoznání a léčba pacientů ohrožených sepsí a septickým šokem během tísňového volání a během poskytování přednemocniční neodkladné péče – Ondřej Franěk, Jan Gretz, Jaroslava Krenčíková, Jana Kubalová, David Peřan, Michal Pisár, Roman Škulec, Anatolij Truhlář
VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY
- Vývoj trhu práce v oboru zdravotnického záchranářství v ČR – Vladimír Jarušek, Marinella Danosová, Radana Pěrůžková, Lukáš John, Tomáš Bortl
ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO
- Z historie urgentní medicíny v Evropě – Jana Šeblová
- Padesát let organizované Zdravotnické záchranné služby v ČR – Milan Ticháček
DISKUZE, POLEMIKA, NÁZORY
- Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat… – Ondřej Franěk
INTRODUCTION
- Contents
- Editorial – Jana Šeblová
PREHOSPITAL EMERGENCY CARE
- Indication criteria for extracorporeal cardiopulomary resuscitation: for whom is it appropriate? – Nela Walachová, Juraj Rodina, Tereza Romanová, Peter Sklienka, David Holeš, Ondřej Jor, Jan Máca, Michal Frelich, Filip Burša
- The specifics of care of palliative patients in the prehospital care from the point of view of paramedics – Markéta Placerová, Eva Pfefferová
- When AED is (not) mistaken: when the case history is just only a half of the diagnose (a case report) – Ondřej Franěk, Petra Augustová
SYSTEMS´ ORGANIZATION AND MANAGEMENT
- Safety in Emergency Medicine – David Peřan
GUIDELINES
- Diagnostics and treatment pf patients at risk of sepsis and septic shock duruíng emergency call and during providing prehospital care – Ondřej Franěk, Jan Gretz, Jaroslava Krenčíková, Jana Kubalová, David Peřan, Michal Pisár, Roman Škulec, Anatolij Truhlářn
EDUCATION
- Development of the labor market in the field of medical paramedics in the Czech Republic – Vladimír Jarušek, Marinella Danosová, Radana Pěrůžková, Lukáš John, Tomáš Bortl
ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW
- From the history of Emeregency Medicine in Europe – Jana Šeblová
- Fifty years of Emergency Medical Services´ system in the Czech Republic – Milan Ticháček
DISCUSSION, OPINION
- We can disagree, we can protest… – Ondřej Franěk
INFORMATION
- Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. died
ABSTRAKTY
INDIKAČNÍ KRITÉRIA PRO EXTRAKORPORÁLNÍ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI: PRO KOHO JE A PRO KOHO NENÍ VHODNÁ?
INDICATION CRITERIA FOR EXTRACORPOREAL CARDIOPULOMARY RESUSCITATION: FOR WHOM IS IT APPROPRIATE?
Nela Walachová, Juraj Rodina, Tereza Romanová, Peter Sklienka, David Holeš, Ondřej Jor, Jan Máca, Michal Frelich, Filip Burša
Abstrakt
U refrakterní srdeční zástavy je možné zvážit využití pokročilých resuscitačních metod, mezi které patří mimotělní kardiopulmonální resuscitace (ECPR). Ta zajišťuje dostatečnou podporu oběhu, a tedy i orgánovou perfuzi. ECPR poskytuje čas k diagnostice a léčbě reverzibilních příčin srdeční zástavy a je využívána u nemocničních(IHCA) i mimo nemocničních (OHCA) srdečních zástav. Úspěšnost metody vyžaduje přísná kritéria pro výběr kandidátů. Současné studie ukazují, že ECPR může zlepšit přežití u pacientů s OHCA přibližně na 30 % ve srovnání s konvenční KPR, jejíž úspěšnost se pohybuje kolem 10 %. Prognóza pacientů je výrazně ovlivněna věkem, délkou ischémie nebo například typem srdeční zástavy. V následujícím textu představujeme přehled indikací, praktických aspektů a faktorů, které jsou podkladem k rozhodování o případném zahájení ECMO podpory. Obecně lze konstatovat, že ECPR může být efektivní u pacientů do 70 let věku se spatřenou, předpokládanou kardiální příčinou kolapsu, efektivní konvenční KPR zahájenou svědky na místě a intervalem kolaps-ECMO do 60 minut.
Klíčová slova: extrakorporální membránová oxygenace – mimotělní kardiopulmonální resuscitace – indikační kritéria
Abstract
It is possible to consider advanced resuscitation methods in the case of refractory cardiac arrest, extracorporeal cardiopulmonary resuscitation (ECPR) is one of them. It enables adequate circulatory support and organ perfusion. ECPR provides time for diagnostics and treatment of reversible causes of cardiac arrest and it is used bothin intra-hospital (IHCA) and out-of-hospital (OHCA) cardiac arrests. Strict rules for indication are necessary for its effectiveness. Current studies indicate improvement in survival rates up to 30 % compared to 10 % in standard CPR. Age, duration of ischaemia and type of cardiac arrest are among factors influencing patients´ prognosis. This paper presents the overview of indications, practical aspects and factors which have impact on decicion to start ECPR support. In general, ECPR can be sucessful in patients under 70 years ofage, with witnessed cardiac arrest, effective standard CPR providedby bystanders and with the time interval collapse- extracorporeal membrane oxygenation no more than 60 minutes.
Key words: extracorporeal membrane oxygenation – extracorporeal cardiopulmonary resuscitation – indication criteria
SPECIFIKA PÉČE O PALIATIVNĚ NEMOCNÉ V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
THE SPECIFICS OF CARE OF PALLIATIVE PATIENTS IN THE PREHOSPITAL CARE FROM THE POINT OF VIEW OF PARAMEDICS
Markéta Placerová, Eva Pfefferová
Abstrakt
Tento příspěvek se zabývá problematikou poskytování péče paliativně relevantním pacientům v prostředí zdravotnické záchranné služby, a to z pohledu zdravotnických záchranářů. Článek se věnuje identifikaci paliativně relevantních pacientů, jejich potřeb a symptomů a zaměřuje se na možná úskalí v poskytování péče těmto pacientům. Cílem sdělení je popsat úskalí v poskytování péče paliativním pacientům v přednemocniční neodkladné péči tak, jak je vnímají zdravotničtí záchranáři. Dalším úkolem je zmapovat nejčastější symptomy, se kterými se u paliativně relevantních pacientů záchranáři setkávají a také výkony, které jsou při přednemocniční péči o tyto pacienty prováděny.
Klíčová slova: paliativní péče – zdravotnická záchranná služba – přednemocniční neodkladná péče – paliativně relevantní pacient
Abstract
This paper addresses the issue of providing care to palliatively relevant patients in an emergency medical services´ setting from paramedics point of view. The article deals with the identification of palliatively relevant patients, their needs and symptoms and focuseson the potential pitfalls in providing care to these patients. The aim of the paper is to describe these pitfalls in providing care to palliative patients in the prehospital emergency care setting as perceived by paramedics. Another objective was to map the most common symptoms in palliative patients as faced by paramedics as well as the interventions performed in the prehospital care of these patients.
Key words: palliative care –Emergency Medical Service – prehospital care – palliatively relevant patient
KDYŽ SE AED (NE)MÝLÍ ANEB ANAMNÉZA JE PŮL DIAGNÓZY – ALE JEN PŮL (KAZUISTIKA)
WHEN AED IS (NOT) MISTAKEN: WHEN THE CASE HISTORY IS JUST ONLY A HALF OF THE DIAGNOSE (A CASE REPORT)
Ondřej Franěk, Petra Augustová
Abstrakt
Kazuistika popisuje vzácný případ vzniku maligní arytmie za okolností, které primárně vedly ke stanovení chybné diagnózy. Uplatnění zásad „team resource managementu“ (TRM) ale nakonec vedlo k identifikaci život ohrožující podstaty příhody a zajištění odpovídající léčby u pacienta.
Klíčová slova: Torsade de Pointes – First reponder – Team resource management – Situační povědomí – Zdravotnické operačnío středisko
Abstract
This case report describes a rare case of malignant arrhythmia developmen tin circumstances that initially led to a misdiagnosis. However,the application of „team resource management“ (TRM) principles ultimately led to the identification of the life-threatening nature ofthe incident and the provision of appropriate treatment to the patient.
Key words: AED – Torsade de Pointes – First reponder – Team resource management – Situational awareness – Emergency medical dispatch
BEZPEČNOST V URGENTNÍ MEDICÍNĚ
SAFETY IN EMERGENCY MEDICINE
David Peřan
Abstrakt
Urgentní medicína představuje oblast zdravotní péče s vysokým rizikem výskytu nežádoucích událostí, přičemž klíčovými problémy jsou selhání komunikace, diagnostické chyby, přetížení urgentních příjmů a neefektivní předávání pacientů. Tento článek stručně identifikuje hlavní výzvy v přednemocniční i nemocniční péči a navrhuje strategie ke zlepšení bezpečnosti. Standardizace klinických protokolů, implementace kognitivních pomůcek, školení zaměřená na týmovou spolupráci a optimalizace technických procesů jsou klíčovými nástroji ke snižování rizik a zvyšování kvality péče.
Klíčová slova: urgentní medicína – bezpečnost pacientů – předávání pacientů – standardizace – komunikace
Abstract
Emergency medicine is a high-risk area of healthcare with frequent occurrences of adverse events. Key challenges include communication failures, diagnostic errors, emergency department crowding, andinefficient patient handovers. This article briefly identifies major safety issues in pre-hospital and hospital care and proposes strategies to improve safety. Standardization of clinical protocols, implementationof cognitive aids, teamwork training, and optimization of technical processes are key tools for reducing risks and enhancing care quality.
Key words: emergency medicine, patient safety, handovers, standardization, communication
VÝVOJ TRHU PRÁCE V OBORU ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘSTVÍ V ČR
DEVELOPMENT OF THE LABOR MARKET IN THE FIELD OF MEDICAL PARAMEDICS IN THE CZECH REPUBLIC
Vladimír Jarušek, Marinella Danosová, Radana Pěrůžková, Lukáš John, Tomáš Bortl
Abstrakt
Vlivem ukončení výuky ve studijním oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších odborných zdravotnických školách od školního roku 2018/2019, došlo ke znatelné redukci počtu absolventů oboru zdravotnické záchranářství, odhadem o 59 %.Dále vlivem změny legislativy v zákoně č. 96/2004 Sb., o NLZPv § 18, od roku 2017 mají absolventi tohoto oboru povinnost absolvovat nejméně jednoletou praxi u poskytovatelů akutní lůžkové intenzivní péče, což oddaluje jejich faktický nástup do výkonu povolání zdravotnického záchranáře u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Jak ukazuje současná praxe, někteří zdravotničtí záchranáři však ani po ukončení povinné roční praxe v nemocnici nechtějí nastoupit k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, což představuje reálný problém při poskytování přednemocniční neodkladné péče ZZS.
Klíčová slova: zdravotnický záchranář – absolvent – zdravotnická záchranná služba – zaměstnavatel
Abstract
Due to the termination of study programmes for certified paramedics at higher professional medical schools in the school year 2018/2019,there was a noticeable reduction in the number of graduates in the field of paramedicine, estimated at about 59 %. Furthermore, due tothe change in legislation in Act No. 96/2004 Coll., on non-medical healthcare staff in § 18, from 2017 graduates from this field are required to complete at least one year of practice with providers of acute inpatient intensive care, which delays their entry into the profession of a paramedic at EMS‘s. As the current practice shows, some medical paramedics are reluctant to join the medical emergency service providers even after completing the mandatory one-year experience in the hospital, which poses a serious problem in the provision of prehospital emergency care by EMS.
Key words: paramedic – graduate – emergency medical service – employer