ÚVOD

  • Úvodní slovo – Jana Šeblová
  • Obsah

VZDĚLÁVÁNÍ, ZKUŠENOSTI

  • Mimořádná událost s hromadným postižením osob způsobená novoviry – Robin Šín, Dalibor Sedláček
  • 7. ročník súťaže MUC. RR na Rallye Rejvíz 2017 – Táňa Bulíková, Jan Maršálek, Viliam Dobiáš, Jitka Gurňáková

ODBORNÉ TÉMA LÉKAŘSKÉ

  • Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) – Ondřej Franěk, Anatolij Truhlář, Jaroslava Krenčíková, Roman Škulec, Karel Štěpánek, Tomáš Vaňatka

ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

  • Etická dilemata urgentní medicíny – názory zdravotníků na indikace a kontraindikace neodkladné resuscitace u pacientů trpících závažným chronickým onemocněním – Milana Pokorná, Jana Šeblová, Roman Skřipský
  • Vliv psychické zátěže u členů Integrovaného záchranného systému – Dana Rebeka Ralbovská, Robin Šín, Denisa Charlotte Ralbovská

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Ohlédnutí za prvním ročníkem konference Jihočeský den přednemocniční neodkladné péče – Pavel Procháska, Jiří Majstr
  • Evropské konference 2017 – Jana Šeblová

 

INTRODUCTION

  • Editorial – Jana Šeblová
  • Contents

EDUCATION, EXPERIENCE

  • Emergency Situation with Mass Casualty caused by Norovirus Infection – Robin Šín, Dalibor Sedláček
  • 7th year of MUC. RR competition of students of medical universities at Rally Rejvíz 2017 – Táňa Bulíková, Jan Maršálek, Viliam Dobiáš, Jitka Gurňáková

CLINICAL TOPICS AND RESEARCH

  • Telephone assisted first aid – Ondřej Franěk, Anatolij Truhlář, Jaroslava Krenčíková, Roman Škulec, Karel Štěpánek, Tomáš Vaňatka

ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW

  • Ethical dilemmas in emergency medicine – health care professionals´ opinion on indications and contraindications of advanced life support in patients with severe chronic disease – Milana Pokorná, Jana Šeblová, Roman Skřipský
  • Impact of psychological stress on professionals of the Integrated Rescue System – Dana Rebeka Ralbovská, Robin Šín, Denisa Charlotte Ralbovská

INFORMATION

  • Information about the first conference South Bohemian day of pre-hospital emergency care – Pavel Procháska, Jiří Majstr
  • European congresses 2017 – Jana Šeblová

 

ABSTRAKTY:

 

MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST S HROMADNÝM POSTIŽENÍM OSOB ZPŮSOBENÁ NOROVIRY

ROBIN ŠÍN, DALIBOR SEDLÁČEK

Abstrakt

Článek představuje méně obvyklou formu mimořádné události s hromadným postižením osob ve formě akutní gastroenteritidy, která je způsobená noroviry. Noroviry jsou malé neobalené RNA viry, které jsou u lidí častým původcem akutní gastroenteritidy. Vzplanutí hromadné nákazy je lehké z důvodu snadného přenosu, velmi nízké infekční dávky, krátké inkubační doby, snadné­ho přežívání v prostředí a chybění trvalé imunity po překonaném onemocnění. Kazuistika představuje zásah poskytovatele zdravotnické záchranné služby v místě mimořádné události s hromadnou nákazou způsobenou noroviry. Jednalo se o školu v přírodě na území bývalého okresu Plzeň-sever, kde bylo stiženo akutní gastroenteritidou 56 dětí a 2 dospělé osoby. Popsána je reakce spádového zdravotnického operačního střediska, nasazování sil a prostředků zdravotnické složky, postup v místě události, organizace odsunu do zdravotnických zařízení a postup při příjmu nemocných dětí a jejich léčbě na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Plzeň.

Klíčová slova: hromadné postižení osob – akutní provirová gastroenteritida – traumatologický plán – třídění

Abstract

Emergency Situation with Mass Casualty caused by Norovirus Infection

The article presents a less common emergency situation with a mass casualty in the form of acute gastroenteritis caused by norovirus infection. Noroviruses are small non covered RNA viruses that are common source of acute gastroentritis. The spreading of mass infection is easy because of simple transmission, very low infective dose, short time of incubation, easy survival in the environment and lack of permanent immunity after overcoming the disease. The case report describes emergency medical service provider´s intervention on scene of multiple victim incident caused by norovirus infection. The incident was situated in the school camp in the former district of Pilsen – North, where 56 children and 2 adults suffered from acute gastroenteritis. The reaction of regional Medical Dispatch Center, deployed resources of Emergency Medical Service, on scene management and organization of transport to medical centers are described in the paper. The articela also deals with the procces of ill children´s admission and treatment at the Department of Infectious Diseases and Travel Medicine of the University Hospital and Medical School Plzeň.

Key words: mass casualty incident – acute norovirous gastroenteritis – disaster plan – triage

 

7. ROČNÍK SÚŤAŽE MUC. RR NA RALLYE REJVÍZ 2017

TÁŇA BULÍKOVÁ, JAN MARŠÁLEK, VILIAM DOBIÁŠ, JITKA GURŇÁKOVÁ, ZDENĚK TLUSTÝ

Abstrakt

Článok sa zaoberá analýzou 7. ročníka MUC. Rallye Rejvíz (MUC. RR) – súťaže posádok študentov 4. – 6. ročníka lekárskych fakúlt (medikov), ktorá prebehla ako súčasť 21. ročníka Rallye Rejvíz 2017, najväčšej záchranárskej súťaže, v máji v Koutech nad Desnou. Do MUC. R sa toho roku zapojilo deväť posádok (sedem českých, jedna slovenská a jedna poľská). Autori predkladajú porovnanie výsledkov v jednotlivých odborných úlohách, MUC verzus národná súťaž posádok RLP (RLP-NAT). Dosiahnuté priemerné bodové zisky posádok MUC a RLP-NAT sú spracované graficky.

Kľúčové slová: súťaž študentov lekárskych fakúlt a lekárskych posádok – odborné metodické úlohy – porovnanie

Abstract

7th year of MUC. RR competition of students of medical universities at Rally Rejvíz 2017

The article deals with the analysis of the 7th year of the MUC. Rallye Rejvíz (MUC. RR) – Competition of students of the 4th – 6th years of medical universities, which took place as part of the 21st Rallye Rejvíz 2017, the largest competition of Emergency Medical Services, in May in Kouty nad Desnou. Nine crews joined the MUC. RR this year (seven Czech, one Slovak and one Polish). The authors present a comparison of the results in the individual professional tasks, MUC versus the RLP national competition (RLP-NAT). The average points earnings achieved by MUC and RLP-NAT crews are processed graphically.

Key words: competition of students of medical universities and physicians crews – professional methodological tasks – comparison

 

ETICKÁ DILEMATA URGENTNÍ MEDICÍNY – NÁZORY ZDRAVOTNÍKŮ NA INDIKACE A KONTRAINDIKACE NEODKLADNÉ RESUSCITACE U PACIENTŮ TRPÍCÍCH ZÁVAŽNÝM CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM

MILANA POKORNÁ, JANA ŠEBLOVÁ, ROMAN SKŘIPSKÝ

Abstrakt

Úvod: V podmínkách přednemocniční neodkladné péče se zdravotníci poměrně často setkávají se situacemi, kdy nemají dostatek informací o kontraindikacích neodkladné resuscitace vzhledem k terminálnímu stavu nevyléčitelného onemocnění pacienta, případně kdy je na místě zásahu jako první posádka se zdravotnickým záchranářem a pro absenci jistých známek smrti resus­citaci z forenzních důvodů zahájí.

Metoda: V průběhu celostátní oborové konference urgentní medicíny Dostálovy dny provedli autoři v roce 2015 pilotní dotazníkový průzkum, který zjišťoval názory účastníků konference na zahájení či nezahájení rozšířené kardiopulmonální resuscitace (KPR) v pěti popsaných modelových situacích zástavy oběhu, a v případě rozhodnutí o zahájení KPR zjišťovali důvod. Uváděné důvody byly ve všech dotazech totožné. Účast v průzkumu byla dobrovolná a byla zajištěna anonymita respondentů. Nebyla zjišťována žádná jiná demografická data kromě věku, pohlaví a pracovního zařazení. Výsledky byly zpracovány základní deskriptivní statistikou.

Výsledky: Z 212 odevzdaných dotazníků bylo zpracováno 205, 7 bylo vyřazeno pro neúplnost odpovědí na výzkumné otázky. 26 ze zpracovaných dotazníků obsahovalo všechny odpovědi, ale nikoliv demografická data. Z pěti modelových situací byla větši­nová shoda ve dvou; v obou případech se jednalo o pozorovaný kolaps a současně pacienta s předpokládanou plnou aktivitou fyzickou i psychickou, jednoho mladšího, jednoho seniora. V těchto dvou případech se respondenti i shodli na důvodu zahájení, což byla víra v návrat do plnohodnotného života. V ostatních třech případech (pacientka seniorského věku s Mb. Alzheimer dlouhodobě upoutaná na lůžko, muž – kvadruplegik středních let po opakovaných KPR a pobytech na ARO a mladší muž, který utrpěl devastující kraniotrauma neslučitelné se životem) byly názory na zahájení KPR nejednotné, přičemž uváděné důvody byly převážně jiné, než naděje na příznivý výsledek resuscitačního úsilí.

Závěr: V okamžiku zásahu zdravotnické záchranné služby je velmi obtížné vyhodnotit veškeré údaje, které rozhodují o zahájení či nezahájení resuscitace. Zdravotníci ZZS nemají v okamžiku náhlé zástavy často jinou možnost než resuscitaci zahájit kvůli nedostatku informací nebo z forenzních důvodů. Kritéria DNR (do not resuscitace) nebo AND (allow natural death), případně přání pacienta o obsahu a úrovni péče by mělo být zapsáno ve zdravotnické dokumentaci a nejbližší příbuzní či pečovatelé by s ním měli být seznámeni a ztotožněni.

Klíčová slova: indikace a kontraindikace neodkladné resuscitace – paliativní péče – pokyny neresuscitovat (DNR) – předem vyslo­vená přání

Abstract

Ethical dilemmas in emergency medicine – health care professionals´ opinion on indications and contraindications of advanced life support in patients with severe chronic disease

Introduction: Emergency health care professionals face quite often situations with lack of information about contraindications of advanced life support (ALS) in terminally ill patients. Similarly, when paramedic team is on scene as the first response team and they must start ALS due to the legislation in case when obvious signs of death are not present.

Methods: The authors provided a pilot questionnaire survey among participants of national emergency medicine congress Dostálovy dny in 2015. The survey mapped opinion of respondents about providing or withdrawing ALS in five described model situations of cardiac arrest. In case of choosing to provide ALS they were asked also for reason why they should start resuscitation. The options of reasons for providing ALS were the same in all five cases. Participation in the survey was voluntary and the respondents answered anonymously. No other demographic data than age, gender and professional role were asked. Basic descriptive statistics was used for the analysis.

Results: 205 out of 212 questionnaires were enrolled in the pilot study, 7 were excluded for incomplete answers. Complete answers but no data on age, gender and professional role were in 26 of enrolled questionnares. In two of 5 model situations the participants were mostly in agreement: in these 2 cases a witnessed cardiac arrest was described and both patients (one middle aged and the other of senior age) were physically and mentally capable and active. The reason most often chosen in those two patients was expectancy of possible recovery should the resuscitation be successful. Opininon on the remaining 3 cases (a long-term imobile senior patient with dementia, a middle-aged patient with quadruplegia and severe case history with repeated resuscitations and critical care unit hospitlaizations, and a young man with devastating brain injury) were inhomogenous. The selected reasons were different than hope for recovery.

Key words: indications and contraindications of advanced life support – palliative care – do not resuscitace orders (DNR) – advanced directives

 

VLIV PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE U ČLENŮ INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

DANA REBEKA RALBOVSKÁ, ROBIN ŠÍN, DENISA CHARLOTTE RALBOVSKÁ

Abstrakt

Příspěvek se zabývá problematikou využití posttraumatické intervenční péče u členů zasahujících složek Integrovaného zá­chranného systému. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak členové zasahujících složek integrovaného záchranného systému vnímají možnost poskytování posttraumatické intervenční péče a jak se k této možnosti staví z hlediska jejího využití. Pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku jsme zjišťovali, jak velká je psychická zátěž samotných záchranářů, kteří poskytují první psychologickou pomoc obětem na místě mimořádné události. Dále nás zajímaly pocity a emoce členů záchranných týmů po psychicky náročném zásahu. Zjišťovali jsme po jakém druhu zásahu by profesionálové nejpravděpodobněji vyhledali služby psychologa nebo člena posttraumatického intervenčního týmu. V závěru práce jsme zkoumali, zda samotní členové integro­vaného záchranného systému mají zájem se v oblasti psychosociální intervenční péče vzdělávat a zda mají zájem sami pomoc poskytovat, ať už obětem mimořádných událostí nebo svým kolegům.

Klíčová slova: integrovaný záchranný systém – psychická zátěž – posttraumatická intervenční péče – posttraumatická stresová porucha

Abstract

Impact of psychological stress on professionals of the Integrated Rescue System

This paper discusses the issue of post-traumatic intervention care provided to professionals within the Integrated Rescue System. The research aims to examine how professionals within emergency and rescue services understand the option of post-traumatic intervention care and how they consider it beneficial for them. We have used a non-structured questionnaire for the research part of the study to find what is the amount of psychological stress of crisis intervents while providing the first psychological aid to the victims on site. We are also interested in the feeling and emotions of the members of rescue teams after an intervention which has been psychologically stressful. We have studied after which type of emergency response would the professionals ask for help of a psychologist or a member of posttraumatic intervention team. We have also explored whether the professionals of the Integrated Rescue System are interested in training in the area of psychosocial intervention care and if they are willing to provide this help by themselves – either to the victims of emergency situations or to their colleagues.

Key words: integrated rescue system – psychologiocal stress – post-traumatic intervention care – post-traumatic stress disorder

Obsah 3/2017