Obsah 4/2017

ÚVOD

  • Úvodní slovo – Jana Šeblová
  • Obsah

KONCEPCE, ŘÍZENÍ, ORGANIZACE

  • Návrh metodického postupu hodnocení krizové připravenosti – Irena Švarcová, Josef Navrátil

ODBORNÉ TÉMA LÉKAŘSKÉ

  • Svědky spatřený kolaps s laickou resuscitací a defibrilovatelným srdečním rytmem hlavním prediktorem úspěšného přežití mimonemocniční náhlé zástavy oběhu – Michal Plodr, Jaroslava Krenčíková, Monika Praunová, Anatolij Truhlář
  • Ultrasonograficky navigovaná kanylace periferní žíly v přednemocniční neodkladné péči – Roman Škulec, Jitka Callerová
  • Sledování netechnických dovedností při resuscitaci – David Peřan, Jana Kubalová
  • Otrava oxidom uhoľnatým. Dve krátke kazuistiky zo záchranárskej praxe – Táňa Bulíková

ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

  • Komunikace s klientem se sluchovým postižením v přednemocniční neodkladné péči – Martina Muknšnáblová

DISKUZE, POLEMIKA, NÁZORY

  • Resuscitovat! – vždy a za všech okolností? – Jana Šeblová

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Newborn Life Support z pohledu účastníka – Robert Pleskot
  • Obsah ročníku 2017

 

INTRODUCTION

  • Editorial – Jana Šeblová
  • Contents

CONCEPTION, MANAGEMENT, ORGANIZATION

  • Draft methodology for evaluating emergency preparedness – Irena Švarcová, Josef Navrátil

CLINICAL TOPICS AND RESEARCH

  • The bystander-witnessed collapse with CPR and shockable rhythm as the main predictor of a successful survival after out-of-hospital cardiac arrest – Michal Plodr, Jaroslava Krenčíková, Monika Praunová, Anatolij Truhlář
  • Ultrasound guided peripheral vein cannulation in pre-hospital emergency care – Roman Škulec, Jitka Callerová
  • Non-technical skills observation during resuscitation – David Peřan, Jana Kubalová
  • Carbon monoxide intoxication in prehospital care – two case reports – Táňa Bulíková

ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW

  • Communication with client with hearing impairment in prehospital emergency care – Martina Muknšnáblová

DISCUSSION, OPINION

  • Resuscitation anytime and under all circumstances? – Jana Šeblová

INFORMATION

  • Newborn Life Support from participant´s point of view – Robert Pleskot
  • Contents of the year 2017

 

ABSTRAKTY

 

NÁVRH METODICKÉHO POSTUPU HODNOCENÍ KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI

IRENA ŠVARCOVÁ, JOSEF NAVRÁTIL

Abstrakt

Příspěvek předkládá možný návrh metodického postupu pro hodnocení úrovně krizové připravenosti zdravotnické záchranné služby (ZZS) na mimořádné události. Z rozboru současného stavu vyplynulo, že přístupy jednotlivých ZZS krajů České republiky nejsou k naplňování úloh krizové připravenosti na mimořádné události ve stanovených oblastech identické. Aktuální způsob v hodnocení i ve zvyšování kvality krizové připravenosti ZZS je nesourodý a není komplexně kontrolován. Jsou sice vymezeny standardy stanovující závazná doporučení pro zvládání mimořádné události s hromadným postižením osob, ale v současnosti neexistují vhodné nástroje využitelné pro komplexní hodnocení krizové připravenosti.

Klíčová slova: Hodnocení krizové připravenosti – hromadné postižení osob – indikátory – kritéria – metodický postup – mimořádná událost – zdravotnická záchranná služba

Abstract

Draft methodology for evaluating emergency preparedness

The paper presents a draft methodology for evaluating emergency preparedness of emergency medical services (EMS). Evaluation of the current state of emergency preparedness has shown that procedures used by regional EMS in the Czech Republic in executing emergency preparedness tasks are not identical in all stipulated areas. Current procedures used to evaluate and improve the quality of emergency response preparedness of the EMS are neither harmonized nor comprehensively controlled. While standards establishing binding recommendations for dealing with mass casualty incidents are in place, no suitable instruments currently exist for a comprehensive evaluation of emergency preparedness.

Key words: Emergency preparedness evaluation – mass casualty incidents – indicators – criteria – methodology – emergency situation – emergency medical services

 

SVĚDKY SPATŘENÝ KOLAPS S LAICKOU RESUSCITACÍ A DEFIBRILOVATELNÝM SRDEČNÍM RYTMEM HLAVNÍM PREDIKTOREM ÚSPĚŠNÉHO PŘEŽITÍ MIMONEMOCNIČNÍ NÁHLÉ ZÁSTAVY OBĚHU

MICHAL PLODR, JAROSLAVA KRENČÍKOVÁ, MONIKA PRAUNOVÁ, ANATOLIJ TRUHLÁŘ

Abstrakt

Autoři předkládají retrospektivní analýzu výsledků léčby nemocných s mimonemocniční náhlou zástavou oběhu v Královéhradec­kém kraji za celoroční období leden až prosinec 2016. Cílem práce bylo zjistit závislost mezi kvalitním přežitím a úvodním srdečním rytmem, přítomností svědka kolapsu a prováděním laické resuscitace před příjezdem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Svědky spatřený kolaps se zahájenou laickou resuscitací a defibrilovatelným srdečním rytmem byl hlavním prediktorem úspěšného přežití mimonemocniční náhlé zástavy oběhu zajišťující 43,5 % přežití do propuštění s dobrým neurologickým výsled­kem (5,5 nemocných/100 000/rok). Při spatřené zástavě, ale bez laické resuscitace, byl oproti nespatřeným kolapsům vyšší počet nemocných předán po obnovení oběhu do nemocnice (33,9 vs. 10,4 %), ale neurologický výsledek byl v obou skupinách shodný (1,8 vs. 2,0 %). Ve skupině spatřených kolapsů se zahájenou laickou resuscitací přežilo do propuštění s dobrým neurologickým výsledkem 18,9 % nemocných bez ohledu na úvodní rytmus (p < 0,0001). Asystolii nepřežil s dobrým neurologickým výsledkem žádný nemocný bez ohledu na jakékoliv další faktory. Práce potvrdila, že spatřená zástava s defibrilovatelným rytmem a laickou resuscitací poskytuje nejvyšší šanci na kvalitní přežití.

Klíčová slova: resuscitace – mimonemocniční náhlá zástava oběhu – fibrilace

Abstract

The bystander-witnessed collapse with CPR and shockable rhythm as the main predictor of a successful survival after out-of-hospital cardiac arrest

The authors present a retrospecitve analysis of outcomes of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) treated in the Hradec Králové region within the one year period from January to December, 2016. The aim of the study was to determine a relation between a quality survival and an initial rhythm, bystander-witnessed collapse with cardiopulmonary resuscitation (CPR) before the arrival of Emergency Medical Service. The bystander-witnessed collapse with CPR and shockable rhythm was the main predictor of a successful survival after OHCA with 43,5 % survival rate to hospital discharge with a good neurological outcome (5,5 patients/100 000/year). In case of bystander-witnessed collapse without CPR, a higher number of patients, in comparison with unwitnessed collapses, was handed over at the hospital with return of spontaneous circulation (ROSC) (33,9 vs. 10,4 %), however, the neurological outcome was the same in both groups (1,8 vs. 2,0 %). In the group of bystander-witnessed collapses with CPR, 18,9 % of patients, regardless of the initial rhythm (p < 0,0001), survived to hospital discharge with good neurological outcomes. None of the patients survived asystole with the good neurological outcome regardless any other factors. The study confirmed that witnessed cardiac arrest with shockable rhythm and bystander-witnessed CPR leads to the best chance for the quality survival after OHCA.

Key words: cardiopulmonary resuscitation – out-of-hospital cardiac arrest – ventricular fibrillation

 

ULTRASONOGRAFICKY NAVIGOVANÁ KANYLACE PERIFERNÍ ŽÍLY V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

ROMAN ŠKULEC, JITKA CALLEROVÁ

Abstrakt

Úvod: Ultrasonografická navigace při zavádění periferního žilního katetru (PVC) může zvýšit úspěšnost kanylace. Proto jsme se rozhodli ověřit tuto metodu v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Za cíle jsme si zvolili porovnání metod ultrasonograficky kontrolovaného zavádění a konvenční kanylace periferní žíly bez ultrasonografické navigace zejména z hlediska úspěšnosti zavedení PVC prvním pokusem, celkové úspěšnosti kanylace a času potřebného k zavedení PVC.

Metody: Provedli jsme pilotní pseudorandomizovanou prospektivní klinickou studii. Pacienty splňující kritéria zařazení a nezařazení jsme randomizovali k ultrasonograficky kontrolovanému zavedení PVC (skupina UPVC) pomocí přenosného ultrasonografického přístroje nebo ke konvenční kanylaci periferní žíly bez ultrasonografické kontroly (skupina CPVC). Během přednemocničního ošetření jsme sledovali a porovnali uvedené cíle.

Výsledky: Do souboru bylo zařazeno 58 nemocných, průměrný věk byl 60,8 ± 13,4 let. Úspěšnost prvního pokusu o zavedení ve skupině UPVC byla 91,9 %, ve skupině CPVC 76,2 % (p = 0,204). Celková úspěšnost byla vyšší ve skupině UPVC než CPVC (100,0 % versus 90,5 %, p = 0,050). Analýzou podskupiny pacientů, u kterých byla kanylace úspěšná, nebyl zjištěn rozdíl v čase potřebném na kanylaci (UPVC skupina: 75 ± 56 s; CPVC skupina: 95 ± 91 s; p = 0,300).

Závěry: I na poměrně malém souboru pacientů jsme zjistili trend k vyšší úspěšnosti zavedení periferní žilní kanyly prvním poku­sem, vyšší celkovou úspěšnost kanylace při použití ultrasonografické navigace ve srovnání s konvenčním postupem bez pomůcek k zobrazení žilního řečiště. Čas potřebný ke kanylaci se mezi skupinami nelišil.

Klíčová slova: přednemocniční neodkladná péče – periferní žilní katetr – ultrasonografická navigace

Abstract

Ultrasound guided peripheral vein cannulation in pre-hospital emergency care

Introduction: Ultrasound guidance of peripheral venous catheter (PVC) insertion can increase the success rate of cannulation. Therefore, we have decided to assess this method in pre-hospital emergency care (PEC). We compared the method of ultrasound guided PVC insertion and conventional cannulation technique with regard to the success of the first attempt of PVC insertion, the overall success of the cannulation and the time required to introduce PVC.

Methods: We performed a pseudo-randomized prospective clinical trial. Patients meeting the inclusion and exclusion criteria were randomized to the ultrasound guided insertion of PVC (UPVC group) using a portable ultrasonographic device or conventional peripheral vein cannulation without ultrasonographic control (CPVC group). We monitored and compared the goals of the study.

Results: A total of 58 patients were enrolled, they were 60.8±13.4 years old. The success rate of the first attempt was 91.9% in the UPVC group was 91.9 % and 76.2% in the CPVC group (p=0.204). Overall success rate was higher in the UPVC than in the CPVC group (100.0 % versus 90.5 %, p=0.050). An analysis of a subgroup of the patients in whom overall success has been reached, we did not identify the difference in the time required for the procedure (UPVC group: 75±56, CPVC group: 95±91 s, p=0.300).

Conclusions: Regardless of the small sample size, we identified a trend towards higher success of the first attempt of cannulation and higher overall success associated with ultrasound guided cannulation compared to conventional procedure without visualization of the venous circulation. The time required for cannulation did not differ between groups.

Key words: pre-hospital emergency care – peripheral venous cathether – ultrasound guidance

 

SLEDOVÁNÍ NETECHNICKÝCH DOVEDNOSTÍ PŘI RESUSCITACI

DAVID PEŘAN, JANA KUBALOVÁ

Abstrakt

Až 80 % všech chyb je způsobeno selháním lidského faktoru. Z letectví se do medicíny přejímá systém řízení lidských zdrojů za krizových situací (CRM). Základ netechnických dovedností tvoří celkem čtyři oblasti (týmová spolupráce a vedení týmu; roz­hodovací proces; rozdělování úkolů; situační povědomí), které navzájem spojuje komunikace. Na základě zkušeností kolegů z Velké Británie (Cooper at al, 2010; Napier et al, 2009) jsme vytvořili tabulku pro sledování parametrů netechnických dovedností. Celkem byly netechnické dovednosti sledovány u 31 týmů. V prostředí medicíny a zdravotnictví obecně máme velmi pokročilé technologie, včetně přístrojů, které hlídají, zda technologie správně používáme. Potenciální prostor pro chybu představují ne­technické dovednosti. Na základě uvedených pozorování bychom měli netechnické dovednosti v rámci CRM trénovat a věnovat jim adekvátní pozornost.

Klíčová slova: netechnické dovednosti – resuscitace – CRM

Abstract

Non-technical skills observation during resuscitation

Eighty percent of errors occur as a result of human failure. CRM first originated in aviation and medicine has adopted these procedures into its own processes. Non-technical skills consist of four areas (Teamwork and Team Leading, Decision-making, Task management, Situational awareness) under the umbrella of communication. Based on experience of colleagues from United Kingdom (Cooper et al, 2010; Napier et al, 2009) we build a form for non-technical skills observation. We observe non-technical skills in 31 medical teams. The medical and healthcare environment generally has very advanced technologies, including devices that monitor whether technology is being used properly. The potential space for error is in non-technical skills that, based on our observation, should be trained and given adequate attention within CRM.

Key words: non-technical skills – resuscitation – CRM

 

OTRAVA OXIDOM UHOĽNATÝM. DVE KRÁTKE KAZUISTIKY ZO ZÁCHRANÁRSKEJ PRAXE

TÁŇA BULÍKOVÁ

Abstrakt

Motto: „Prax je najlepšia učiteľka.“ Marcus Tullius Cicero

Otrava oxidom uhoľnatým je významným zdravotným, sociálnym a ekonomickým problémom väčšiny vyspelých krajín sveta. Zaujíma prvé miesto medzi náhodnými otravami v Európe i severnej Amerike. Ročne umiera na Slovensku 125–150 ľudí (2–3 prí­pady na 100 000 obyvateľov za rok) (1), pričom ľahšie formy otravy – asi 30 % nie sú v prvom kontakte správne diagnostikované pre nešpecifické príznaky. Najčastejšie zámeny sú za chrípku, únavový a depresívny syndróm, gastroenteritídu , otravu alkoholom a inými látkami, cievnu mozgovú príhodu a iné. (2,3) Problémom u preživších sú trvalé neurologické následky, poruchy pamäte, zmeny osobnosti. V článku sú uvedené základné charakteristiky otravy CO, výskyt, príznaky, diagnostika a liečba v prednemoc­ničnej starostlivosti. Súčasťou sú dve krátke kazuistiky z výjazdu záchrannej zdravotnej služby.

Kĺúčové slová: oxid uhoľnatý – otrava – kyslíková liečba – detektor CO

Abstract

Carbon monoxide intoxication in prehospital care

Motto: „Experience is the best teacher.“ Marcus Tullius Cicero

Carbon monoxide (CO) poisoning is a major health, social and economic problem for most of the developed countries in the world. It occupies the first place between accidental intoxications in Europe and North America. There are 125–150 people per year in the country (2–3 cases per 100,000 inhabitants per year) [1], with mild forms of intoxication – about 30% are not properly diagnosed for nonspecific symptoms in the first contact. The most common mistaken diagnoses are: influenza, fatigue and depressive syndrome, gastroenteritis, alcohol and other poisoning, stroke, and others. [2,3] Those who survived have permanent neurological consequences, memory disorders, personality changes. The article presents the basic characteristics of CO intoxication, its incidence, symptoms, diagnosis and treatment in prehospital care. Two short case reports from the emergency medical service are presented in the paper.

Key words: carbon monoxide – intoxication – oxygen therapy – carbon monoxide detector

 

KOMUNIKACE S KLIENTEM SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

MARTINA MUKNŠNÁBLOVÁ

Abstrakt

U neslyšících lidí neexistuje optimální jedna metoda nebo způsob komunikace se slyšícími, ale máme k dispozici široké spektrum komunikačních prostředků či možností k překonání dorozumívacích bariér. Komunikace neslyšících probíhá na dvou úrovních – intrakulturní (dorozumívání neslyšících mezi sebou často znakovým jazykem) a interkulturní (dorozumívání neslyšících se slyšícími). Možností jsou způsoby orální komunikace, simultánní, totální, bilingvální komunikace a jiné. Nedoslýchavý pacient je indikován k používání sluchadla nebo kochleárního implantátu dle místa vady sluchu. Druhů sluchadel je mnoho, základní typy jsou závěsná, kapesní, nitroušní, brýlová. Ne vždy má jedinec ale sluchadlo u sebe a následně je potřeba komunikaci velmi přizpůsobit jeho možnostem.

Klíčová slova: Sluchové postižení – přednemocniční péče – komunikace – neslyšící

Abstract

Communication with client with hearing impairment in prehospital emergency care

There is not just one, single, optimal way or kind of communication for communication with deaf people but there is a broad spectrum of means or options that can be used to overcome communication barriers. The communication with deaf people runs at 2 levels – there is an intracultural level (when two or more deaf people are communicating with each other e.g. via sign language) and intercultural level (a communication between hearing and deaf people). The overall spectrum of means include oral communication, simultaneous communication, total communication, bilingual communication and others. A hard of hearing patient is typically recommended to use a hearing aid or cochlea implant based on the hearing defect’s location. There are many types of hearing aids, the most common types include hanging, pocket, intra-aural or spectacle hearing aids. Not always the patients have hearing aids with them, if so the communication has to be adjusted to actual possibilities.

Key word: hearing impairment – prehospital care – communication – deaf

Comments are closed.

Aktuálně
28.11.2018 - vyšlo číslo 3/2018

28.11.2018 - přidán obsah 3/2018

20.8.2018 - vyšlo číslo 2/2018

20.8.2018 - přidán obsah 2/2018

12.6.2018 - vyšlo číslo 1/2018

12.6.2018 - přidán obsah 1/2018

24.10.2016 - LZP prohlášení
24.10.2016 - Podmínky pro zahájení efektivní a bezpečné spolupráce zdravotnické posádky ZZS s novým provozovatelem LZS

Návštěvy
TOPlist