ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

URGENTNÍ PŘÍJMY

  • Management pacienta s bakteriální meningitidou na urgentním příjmu: kazuistika a přehled literatury – Robin Šín, Jana Váchalová

PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE

  • Pragmatická diferenciální diagnostika akutní dušnosti v přednemocniční neodkladné péči – osobní algoritmus (READY protokol) – Roman Škulec

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SYSTÉMŮ

  • Motorické testy pro hodnocení tělesné zdatnosti zdravotnických záchranářů – Václav Bunc, Jan Lodin, Jaroslav Pekara, Petr Kolouch, David Peřan

FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA

  • Pulzní oxymetrie a její využití v urgentní medicíně – David Astapenko, Vladimír Černý

DOPORUČENÉ POSTUPY

  • Mezioborové stanovisko pro přístup k pacientům s hemofilií a von Willebrandovou chorobou v přednemocniční péči (PNP) – Jan Blatný (editor), Jana Šeblová (spolueditor), Zdeňka Hajšmannová, Tomáš Votava, Antonín Hluší, Radka Hrdličková, Petr Kessler, Světlana Köhlerová, Miroslav Penka, Jana Ullrychová, Ondřej Franěk, Jiří Knor, Anatolij Truhlář, Marek Slabý, Roman Gřegoř
  • Doporučený postup pro použití osobních ochranných prostředků v přednemocniční neodkladné péči u pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19 – Eva Smržová (editor), Roman Gřegoř, Jaroslav Kratochvíl, Josef Škola, Roman Škulec
  • Kritéria pro ponechání pacienta s příznaky nemoci COVID 19 v ambulantní péči – Jana Šeblová (editor), Josef Škola, Roman Škulec, Anatolij Truhlář
  • Příjem a třídění pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19 – Roman Škulec (editor), Jana Flajšingrová, Roman Gřegoř, Jaroslav Kratochvíl, Zdena Lepší, Tomáš Pařízek, Jana Šeblová
  • Specifika invazivních zákroků a technik v přednemocniční neodkladné péči u pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19 – Robin Šín (editor), Roman Škulec, Anatolij Truhlář
  • Kardiopulmonální resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19 – Vladimír Černý (editor), Anatolij Truhlář (editor), Renata Černá Pařízková, Jana Djakow, Martina,Kosinová, Roman Škulec, Petr Šťourač

VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY

  • Jak na atestaci z urgentní medicíny? – Katarína Veselá, Jana Kubalová, Jana Šeblová

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Recenzia knihy „Marcel Nesvadba, Patrik Christian Cmorej, David Peřan: EKG prvního kontaktu v osmi krocích“ – Táňa Bulíková
  • Brněnské dny online – Jana Kubalová
  • Den urgentní medicíny 2020 – Jana Šeblová
  • Zemřel MUDr. Josef Mucha

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

EMERGENCY DEPARTMENTS

  • Management of a patient with bacterial meningitis at the emergency department: case report and literature review – Robin Šín, Jana Váchalová

PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

  • Pragmatic differential diagnostics of acute shortness of breath in the prehospital emergency care – personal algorithm (READY protocol) – Roman Škulec

SYSTEMS´ ORGANIZATION AND MANAGEMENT

  • Motoric tests for evaluation of paramedics’ physical fitness – Václav Bunc, Jan Lodin, Jaroslav Pekara, Petr Kolouch, David Peřan

PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE

  • Pulse oximetry and its use in emergency medicine – David Astapenko, Vladimír Černý

GUIDELINES

  • Interdisciplinary statement on management of patients with haemophilia and von Willebrand disease in the prehospital care (PHC) – Jan Blatný (editor), Jana Šeblová (co-editor), Zdeňka Hajšmannová, Tomáš Votava, Antonín Hluší, Radka Hrdličková, Petr Kessler, Světlana Köhlerová, Miroslav Penka, Jana Ullrychová, Ondřej Franěk, Jiří Knor, Anatolij Truhlář, Marek Slabý, Roman Gřegoř
  • Guidelines for use of personal protective measures in patients with suspected or confirmed COVID-19 in the prehospital emergency care – Eva Smržová (editor), Roman Gřegoř, Jaroslav Kratochvíl, Josef Škola, Roman Škulec
  • Criteria for outpatient care for patients with clinical signs of COVID-19 – Jana Šeblová (editor), Josef Škola, Roman Škulec, Anatolij Truhlář
  • Triage and admission of patients with suspected or confirmed COVID-19 – Roman Škulec (editor), Jana Flajšingrová, Roman Gřegoř, Jaroslav Kratochvíl, Zdena Lepší, Tomáš Pařízek, Jana Šeblová
  • Specifics of invasive procedures and techniques in the prehospital emergency care for patients with suspected or confirmed COVID-19 – Robin Šín (editor), Roman Škulec, Anatolij Truhlář
  • Cardiopulmonary resuscitation of patients with suspected or confirmed COVID-19 – Vladimír Černý (editor), Anatolij Truhlář (editor), Renata Černá Pařízková, Jana Djakow, Martina, Kosinová, Roman Škulec, Petr Šťourač

EDUCATION

  • How to pass the specialisation exam in emergency medicine? – Katarína Veselá, Jana Šeblová, Jana Kubalová

INFORMATION

  • A book´s review: „Marcel Nesvadba, Patrik Christian Cmorej, David Peřan: ECG of the first contact in eight steps“ – Táňa Bulíková
  • Emergency Medicine Day 2020 – Jana Šeblová
  • Brno EM Days online – Jana Kubalová
  • In memoriam MUDr. Josef Mucha

ABSTRAKTY

MANAGEMENT PACIENTA S BAKTERIÁLNÍ MENINGITIDOU NA URGENTNÍM PŘÍJMU: KAZUISTIKA A PŘEHLED LITERATURY

MANAGEMENT OF A PATIENT WITH BACTERIAL MENINGITIS AT THE EMERGENCY DEPARTMENT: CASE REPORT AND LITERATURE REVIEW

Robin Šín, Jana Váchalová

Abstrakt

Bakteriální meningitida je závažné infekční onemocnění mozkových obalů, které se vyskytuje celosvětově a ohrožuje na životě osoby všech věkových kategorií. Nejčastějšími původci onemocnění jsou Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis a Listeria monocytogenes. Klasickou triádu příznaků u dospělých pacientů tvoří horečka, ztuhlá šíje a alterace vědomí. U dětí pozorujeme bolest hlavy, horečku, zvracení a pozitivní meningeální jevy. U novorozenců se většinou vyskytují jen nespecifické příznaky. Zásadní pro stanovení diagnózy bakteriální meningitidy je vyšetření mozkomíšního moku. Klasickým nálezem v likvoru u bakteriální meningitidy jsou leukocytóza s převahou polynukleárů, nízká koncentrace glukózy a vysoké hladiny proteinů. Důležité pro další vývoj stavu je včasné zahájení empirické antibiotické léčby, následně po prokázání patogenu cílená terapie. Doba od přijetí do nemocnice do podání první dávky antibiotika by neměla přesáhnout 1 hodinu. Součástí léčby je standardně podávání dexametazonu. V článku představujeme kazuistiku typického obrazu bakteriální meningitidy s primárním zajištěním pacienta na urgentním příjmu.

Klíčová slova: bakteriální meningitida – Streptococcus pneumoniae – Neisseria meningitidis – Listeria monocytogenes – lumbální punkce

Abstract

Bacterial meningitis is a severe infectious disease of the brain protective membranes occurring worldwide and threatening the lives of people of all age groups. The most frequent pathogens of the disease are Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis and Listeria monocytogenes. The classic triad of symptoms composes of, in adult patients, a fever, nuchal rigidity and alteration of mental status. In children, we may observe headaches, fever, vomiting and positive meningeal phenomena. In new-borns, only non-specific symptoms predominantly occur. To determine the diagnosis of bacterial meningitis, it is essential to examine the cerebrospinal fluid. In bacterial meningitis, a classic finding in liquor is represented by leucocytosis with a predominance of polynuclear, low concentration of glucoses and high protein levels. An early initiation of empirical antibiotic treatment is very important as for the development of the condition, followed by, after the diagnosis of the pathogen, the targeted therapy. The time from admission to the hospital to the administration of the first dose of antibiotics should not exceed 1 hour. Administration of dexamethasone is a routine part of the treatment. The article introduces a case report of a typical example of bacterial meningitis with primary management of a patient at the emergency department.

Key words: bacterial meningitis – Streptococcus pneumoniae – Neisseria meningitidis – Listeria monocytogenes – lumbar puncture

PRAGMATICKÁ DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA AKUTNÍ DUŠNOSTI V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI – OSOBNÍ ALGORITMUS (READY PROTOKOL)

PRAGMATIC DIFFERENTIAL DIAGNOSTICS OF ACUTE SHORTNESS OF BREATH IN THE PREHOSPITAL EMERGENCY CARE – PERSONAL ALGORITHM (READY PROTOCOL)

Roman Škulec

Abstrakt

Akutní dušnost je závažný subjektivní symptom, který tvoří přibližně desetinu všech indikací výjezdů zdravotnické záchranné služby. Obvyklá diferenciální diagnostika akutní dušnosti s cílem stanovit nozologickou jednotku je často komplikovaná. Diagnosticko- terapeutický postup v přednemocniční neodkladné péči musí reflektovat reálné možnosti, a proto musí být kompromisem času stráveného ošetřením a realistické diagnostické přesnosti v úzkém vztahu k následné léčbě, kterou jsme schopni bezpečně poskytnout. Autor v článku prezentuje pragmatický algoritmus ošetření pacientů s akutní dušností v přednemocniční neodkladné péči, který vyvinul pro vlastní potřebu během let praxe, založený na jednoduchém poslechovém vyšetření plic s možným využitím Point-of-Care ultrasonografie.

Klíčová slova: dušnost – přednemocniční neodkladná péče – algoritmus

Abstract

Acute shortness of breath is a severe subjective symptom that accounts for approximately one-tenth of all indications of medical emergency services dispatches. The common approach to differential diagnostics targeted to determine the nosological unit is often complicated. Therefore, pre-hospital management must reflect real possibilities and must be a compromise of the time spent at the field and realistic diagnostic accuracy in close relation to the subsequent treatment we can safely provide. The author presents a pragmatic algorithm for the pre-hospital management of patients with acute shortness of breath based on a simple assessment of respiratory sounds with the possible implementation of Point-of-Care ultrasound.

Key words: shortness of breath – pre-hospital care – algorithm

MOTORICKÉ TESTY PRO HODNOCENÍ TĚLESNÉ ZDATNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ

MOTORIC TESTS FOR EVALUATION OF PARAMEDICS’ PHYSICAL FITNESS

Václav Bunc, Jan Lodin, Jaroslav Pekara, Petr Kolouch, David Peřan

Abstrakt

Tělesná zdatnost je jedním ze základních předpokladů úspěšné pracovní výkonnosti zdravotnického záchranáře. Její hodnocení v laboratorních nebo terénních podmínkách umožňuje snížit riziko pracovních úrazů i profesního selhání při řešení pracovních úkolů. Článek představuje systém hodnocení základních složek tělesné zdatnosti – jak v rovině obecné (tělesné složení, síla horních a dolních končetin, svalová vytrvalost), tak specifické (výstupový test se zátěží 6 kg, resuscitace a přemístění figuríny o váze 70 kg) spolu s normami, které jsou používány u pracovníků Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Navržená baterie je realizovatelná v běžných podmínkách a její časová náročnost odpovídá 60 minutám na jednotlivce. Výsledky lze využít jak k posouzení vstupní úrovně nově nastupujících pracovníků, tak pro návrh intervenčního programu i pro průběžné hodnocení pracovních předpokladů.

motorický test – pracovní výkonnost – tělesná zdatnost – zdravotnický záchranář

Abstract

Physical capability is one of the basic prerequisites for successful work performance of a paramedic. Evaluation of physical capability, in laboratory or field conditions, allows to reduce the risk of work-related injuries and professional failure when dealing with work tasks. The aim of the article is to introduce a system of evaluation of the basic components of physical capability – both in general (body composition, strength of upper and lower limbs, muscle endurance) and specific (step test with 6 kg load, resuscitation and handling of a 70 kg manikin). This physical capability is evaluated along with the standards which are used by the staff of the Prague Emergency Medical Services. The proposed battery of tests is feasible in normal conditions and it takes 60 minutes. The results can be used both for the assessment of the entry level of newly recruited workers (paramedics) and for the design of the intervention program for the continuous evaluation of working pre-requisites.

Key words: motoric test – paramedic – physical fitness – work performance

PULZNÍ OXYMETRIE A JEJÍ VYUŽITÍ V URGENTNÍ MEDICÍNĚ

PULSE OXIMETRY AND ITS USE IN EMERGENCY MEDICINE

David Astapenko, Vladimír Černý

Abstrakt

Pulzní oxymetrie je používána pro základní přístrojové vyšetření kardiopulmonálního aparátu. Je neinvazivní, rychlá a lze ji použít i kontinuálně. Metoda ulehčuje rozhodnutí o zahájení oxygenoterapie a lze podle ní hodnotit i odezvu pacienta na oxygenoterapii. Komplexní monitory životních funkcí (např. LifePack) poskytují i pletyzmografickou křivku, která nás může lépe informovat o stavu kardiovaskulárního systému. Přestože jsou moderní přístroje schopny softwarové kompenzace při pohybových artefaktech a nadměrného osvětlení okolí, metoda je stále limitována v případě intoxikací (např. oxid uhelnatý, oxidační činidla), při arytmiích, u tmavých etnik a tmavých barev laku na nehty.

Klíčová slova: pulzní symetrie – hypoxie – hypoperfuze – intoxikace

Abstract

Pulse oximetry is used for basic instrumental examination of the cardiopulmonary system. It is non-invasive, fast and can be used continuously. The method facilitates the decision making in starting the oxygen therapy and helps to evaluate the patient’s response to it. Complex monitors of life functions (eg. LifePack) also provide a plethysmographic curve which can further inform us about the state of the cardiovascular system. Although modern devices are capable of software compensation for movement artifacts and excessive ambient lighting the method is still limited in the case of intoxications (eg. carbon monoxide, oxidizing agents), arrhythmias, in dark ethnicities and dark nail polish.

Key words: pulse oximetry – hypoxia – hypoperfusion – intoxication

Obsah 2/2020