ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

TÉMA ROKU: PANDEMIE COVID-19

  • Nový koronavirus SARS-CoV-2 a onemocnění covid-19 pohledem infektologa – Vyacheslav Grebenyuk, Milan Trojánek
  • Riziko nákazy v přednemocniční péči virem SARS CoV-2 a implikace klinické fyziologie pro zajištění dýchacích cest – David Astapenko, Vladimír Černý
  • Oxygenační a ventilační podpora u pacientů s COVID-19 – Roman Škulec, Michal Kalina
  • Zobrazovací metody u pneumonie SARS-CoV-2 – Eva Kočová, Martin Hyršl, Jiří Vaňásek
  • Různorodost klinického obrazu onemocnění COVID-19 v kazuistikách – Robin Šín, Miroslav Kubiska, Dalibor Sedláček, Denisa Štruncová, Jana Váchalová
  • COVID-19 u dětí v první a druhé vlně pandemie v České republice v roce 2020 – Pavel Heinige, Martin Prchlík, Martin Fajt, Pavel Kamenický, Kateřina Barčíková
  • COVID-19 časově asociovaný multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (PIMS-TS) – kazuistika – Lucie Hřivnová, Miroslava Zimová, Miroslava Sulovcová, Filip Fencl, Vít Neumann, Tomáš Bačkai, Petr Pavlíček, Markéta Bloomfield, Hana Malcová, Jitka Dissou
  • COVID-19 krize a kapacita zdravotnických operačních středisek – Ondřej Franěk
  • Pandemie SARS-CoV-2 a její dopady na psychické zdraví – Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Dita Protopopová

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

THEME OF THE YEAR: THE COVID-19 PANDEMIC

  • Novel Coronavirus SARS-CoV-2 and COVID-19 – an Infectious Disease Specialist’s Perspective – Vyacheslav Grebenyuk, Milan Trojánek
  • Risk of novel coronavirus transmission in prehospital care and implications from clinical physiology during airway management – David Astapenko, Vladimír Černý
  • Respiratory support in patients presenting with COVID-19 – Roman Škulec, Michal Kalina
  • Imaging methods in SARS-CoV-2 pneumonia – Eva Kočová, Martin Hyršl, Jiří Vaňásek
  • Diversity of clinical characteristics of the COVID-19 disease in case reports – Robin Šín, Miroslav Kubiska, Dalibor Sedláček, Denisa Štruncová, Jana Váchalová
  • COVID-19 in children during the first and the second pandemic outbreak in the Czech Republic in the year 2020 – Pavel Heinige, Martin Prchlík, Martin Fajt, Pavel Kamenický, Kateřina Barčíková
  • COVID-19 Paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2 (PIMS-TS) – a case report – Lucie Hřivnová, Miroslava Zimová, Miroslava Sulovcová, Filip Fencl, Vít Neumann, Tomáš Bačkai, Petr Pavlíček, Markéta Bloomfield, Hana Malcová, Jitka Dissou
  • COVID-19 crisis and medical dispatch centres´ capacity – Ondřej Franěk
  • SARS-CoV-2 pandemic and its consequences on mental health – Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Dita Protopopová

ABSTRAKTY

NOVÝ KORONAVIRUS SARS-COV-2 A ONEMOCNĚNÍ COVID-19 POHLEDEM INFEKTOLOGA

NOVEL CORONAVIRUS SARS-COV-2 AND COVID-19 – AN INFECTIOUS DISEASE SPECIALIST’S PERSPECTIVE

Vyacheslav Grebenyuk, Milan Trojánek

Abstrakt

Původcem onemocnění covid-19 je beta-koronavirus SARS-CoV-2 příbuzný původci SARS. K přenosu infekce dochází především prostřednictvím respiračních kapének vylučovaných nakaženým jedincem a kontaktem s předměty či povrchy kontaminovanými těmito kapénkami. Mezi hlavní faktory usnadňující šíření viru v populaci patří relativně vysoká virová nálož v horních cestách dýchacích u infikovaných osob, přenos v inkubační době i od asymptomatických jedinců. Infekciozita začíná nejméně 2 dny před začátkem symptomů, dosahuje maxima v den nástupu obtíží a ve většině případů trvá nejvýše 10 dnů. Inkubační doba činí v průměru 4 až 5 dnů. Zhruba až polovina všech infikovaných má zcela asymptomatický průběh. Spektrum klinických manifestací zahrnuje nekomplikované chřipkovité onemocnění, pneumonii s dušností a hypoxií nebo kritické onemocnění s respiračním, případně i multiorgánovým selháním. Mezi nejčastější symptomy onemocnění patří horečka, únava až vyčerpanost, kašel, dušnost, ztráta čichu či chuti, bolesti hlavy či svalů. Nejvýznamnější závažné komplikace covid-19 zahrnují syndrom akutní dechové tísně, akutní renální selhání, kardiální postižení či tromboembolické komplikace. K laboratorní diagnostice covid-19 lze použit RT-PCR vyšetření vzorku z horních cest dýchacích, průkaz virového antigenu nebo sérologii. Žádná diagnostická metoda nemá zcela optimální charakteristiky, proto je vhodné řídit se především klinickým nálezem a případně používat kombinaci více diagnostických modalit. Ústředním pilířem léčby závažnějších forem onemocnění je oxygenoterapie, případně umělá plicní ventilace. Kauzální farmakoterapie infekce SARS- -CoV-2 stále neexistuje a příznivý vliv na přežívání pacientů byl jednoznačně prokázán pouze u dexamethasonu (případně jiných kortikoidů).

Klíčová slova: COVID-19 – přenos koronaviru – klinické příznaky – diagnostika – komplikace

Abstract

The causative agent of COVID-19 is the SARS-CoV-2 betacoronavirus, which is closely related to the etiologic agent of the SARS. The transmission occurs mainly via respiratory droplets or contaminated fomites. The main factors contributing to the pandemic spread of COVID-19 include transmission during incubation period and the ability of the virus to reach high viral loads in the upper respiratory tract. The potential to transmit SARSCoV- 2 begins at least 2 days prior to the development of symptoms and is the highest at the time of symptom onset. The period of infectiousness lasts for a maximum of 10 days in most cases. The median incubation period is 4 to 5 days. The most common symptoms include fever, cough, shortness of breath, loss of smell and/or taste, fatigue, headache and myalgias. Approximately one half of cases are estimated to remain asymptomatic. The spectrum of disease severity ranges from mild flu-like illness, pneumonia with dyspnoea and/or hypoxia, to critical disease with respiratory or multiorgan failure. Severe complications include acute respiratory distress syndrome, acute kidney injury, cardiac disease and thrombosis. Diagnostic options include RT-PCR or detection of viral antigen from an upper respiratory tract specimen, serology and imaging. No single diagnostic method is entirely reliable in clinical practice and a combination of several tests together with specific clinical findings may be needed for establishing the diagnosis in some cases. Oxygen therapy and mechanical ventilation remain the mainstay of treatment for severe or critical cases. To date, no specific causal treatment of the SARS-CoV-2 has been developed. Dexamethasone and other corticosteroids are the only medications with a proven survival benefit.

Key words: COVID-19 – coronavirus transmission – clinical symptoms – diagnostics – complications

RIZIKO NÁKAZY V PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČI VIREM SARS COV-2 A IMPLIKACE KLINICKÉ FYZIOLOGIE PRO ZAJIŠTĚNÍ DÝCHACÍCH CEST

RISK OF NOVEL CORONAVIRUS TRANSMISSION IN PREHOSPITAL CARE AND IMPLICATIONS FROM CLINICAL PHYSIOLOGY DURING AIRWAY MANAGEMENT

David Astapenko, Vladimír Černý

Abstrakt

Infekce novým koronavirem SARS CoV-2 je multisystémové onemocnění. K riziku nákazy v prvním týdnu od začátku příznaků dochází při mohutné replikaci viru. V druhém týdnu se až u 40 % symptomatických pacientů mohou objevit příznaky akutní dechové tísně, které zpravidla vyžadují zahájení oxygenoterapie a podpůrné ventilace v přednemocniční péči, méně často zajištění dýchacích cest orotracheální intubací a zahájení umělé plicní ventilace. Tyto procedury jsou aerosol-generující a zvyšují riziko přenosu infekce. K zajištění dýchacích cest bychom v přednemocniční péči měli přistoupit po zvážení hrozící obstrukce dýchacích cest, příznaků vyčerpání z nadměrné dechové práce, trvající hypoxémie i přes maximální oxygenoterapii, možné poruše vědomí z hyperkapnie a dojezdové vzdálenosti do nejbližšího zdravotnického zařízení se schopností poskytnout náležitě odbornou péči. Při péči o pacienty s COVID-19 nebo s podezřením na tuto infekci používáme předepsané osobní ochranné pomůcky.

Klíčová slova: virus SARS-CoV-2 – syndrom akutní dechové tísně – imunitní systém – aerosol generující procedury

Abstract

Infection with the novel coronavirus SARS-CoV-2 is a multisystemic disease. The risk of infection in the first week after the onset of symptoms (usually flulike symptoms) occurs with massive replication of the virus. In the second week, up to 40% of symptomatic patients may develop symptoms of acute respiratory distress syndrome which usually require the initiation of oxygen therapy and supportive non-invasive ventilation in prehospital care and less often securing the airways by orotracheal intubation and initiation of intermittent mandatory ventilation. These are aerosol-generating procedures and they increase the risk of transmitting the infection. The airway management in pre-hospital care should include considering impending airway obstruction, signs of unsustainable work of breathing, refractory hypoxemia despite maximal oxygen therapy, possible impaired consciousness from hypercapnia and distance to the nearest medical facility with emergency department or intensive care unit background. During prehospital care for COVID-19 patients or high suspected patients prescribed personal protective equipment is compulsory to minimize the risk of transmission of the disease.

Key words: SARS-CoV-2 virus – acute respiratory distress syndrome – immunity system – aerosol generating procedures

OXYGENAČNÍ A VENTILAČNÍ PODPORA U PACIENTŮ S COVID-19

RESPIRATORY SUPPORT IN PATIENTS PRESENTING WITH COVID-19

Roman Škulec, Michal Kalina

Abstrakt

Klíčovou součástí léčby pacientů s COVID-19 (Coronavirus Disease 2019) je oxygenační a ventilační podpora. V článku autoři shrnují aktuální přehled problematiky se zaměřením na urgentní medicínu.

Klíčová slova: COVID-19 – oxygenace – ventilace – akutní respirační selhání

Abstract

Respiratory support is a key part of the management of patients with COVID-19 (Coronavirus Disease 2019). In this article, the authors summarize recent overview of the topic with a special focus on emergency medicine.

Key words: COVID-19 – oxygenation – ventilation – acute respiratory failure

ZOBRAZOVACÍ METODY U PNEUMONIE SARS-COV-2

IMAGING METHODS IN SARS-COV-2 PNEUMONIA

Eva Kočová, Martin Hyršl, Jiří Vaňásek

Abstrakt

Infekce COVID-19 je tématem číslo jedna posledních měsíců. Z radiologického podhledu se jedná o infekci, která má určité specifické známky na zobrazovacích metodách, a to zejména na výpočetní tomografii (CT) plic. Prostý skiagram plic není jako screeningová metoda onemocnění doporučována, neboť jeho výpovědní hodnota je velmi omezená. CT plic u pacientů s infekcí COVID-19 může být v prvních dnech infekce zcela negativní. V dalších dnech se objevují typické známky především denzity mléčného skla přítomné multilobulárně, bilaterálně, a to samostatně či s retikulacemi. Dále se typicky objevují lineární opacity a konsolidace. Možnou alternativou u netransportabilních pacientů je použití „bed side“ ultrasonografie, která neurčí přesný rozsah plicního postižení, nicméně může objektivizovat přítomnost plicních změn u onemocnění.

Klíčová slova: COVID-19 – výpočetní tomografie – ground glass denzity – retikulace

Abstract

COVID-19 infection is the theme number one in the last months. From the radiological point of view, COVID-19 infection has some specific signs especially on computed tomography (CT) of the lung. Chest X ray in not recommended as a screening method for the detection of the infection. CT of the lung can be completelly negative in the first days of the infection. In the next days some specific signs can appear, like ground glass opacities bilaterally in subpleural space. Ground glass opacities can be seen alone or together with reticulations. Other typical signs are lienar opacities and consolidations. In the case of untransportable patient it is possible to use bed side ultrasound to detect lung involvement but by using this method it is impossible to detect the real extent of the lung involvement.

Key words: COVID-9 – computed tomography – ground glass opacities – reticulations

RŮZNORODOST KLINICKÉHO OBRAZU ONEMOCNĚNÍ COVID-19 V KAZUISTIKÁCH

DIVERSITY OF CLINICAL CHARACTERISTICS OF THE COVID-19 DISEASE IN CASE REPORTS

Robin Šín, Miroslav Kubiska, Dalibor Sedláček, Denisa Štruncová, Jana Váchalová

Abstrakt

COVID-19 je infekční onemocnění způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Poprvé bylo prokázáno v poslední čtvrtině roku 2019 v Číně. U příznakových pacientů v klinickém obrazu většinou dominují horečka, kašel, dušnost, celková slabost a únava. U pacientů s těžším průběhem se na podkladě virové pneumonie může rozvinout akutní respirační selhání a stav může progredovat až do obrazu ARDS (Acute respiratory distress syndrome). Mezi rizikové skupiny patří senioři, diabetici, hypertonici. Závažným faktorem je také obezita nebo přítomnost imunodeficitu. U pacientů se vyskytují i mnohé další příznaky mimo respirační trakt, jak ukazují námi představené kazuistiky. Je možné se setkat s gastrointestinálními obtížemi, různě lokalizovanými bolestmi, neurologickými příznaky nebo třeba exantémem. O to složitější je pro lékaře diagnostika onemocnění COVID-19 jen podle klinického obrazu.

Klíčová slova: SARS-CoV-2 – COVID-19 – virová pneumonie – dušnost – akutní respirační selhání

Abstract

COVID-19 is an infectious disease caused by the new coronavirus SARS-CoV-2. It was demonstrated in the last quarter of 2019 in China at first. In the clinical picture by symptomatic patients dominate fever, cough, shortness of breath, total weakness and tiredness. Acute respiratory failure on the basis of viral pneumonia can develop in patients with more severe course and the condition can progress up to ARDS (Acute respiratory distress syndrome). Risk groups include the elderly and patients with diabetes and hypertension. Obesity or the presence of immunodeficiency is also a serious factor. There are many other symptoms in patients outside the respiratory tract, as shown by our presented case reports. It is possible to encounter gastrointestinal problems, variously localized pains or even an exanthema. It is even more complicated for doctors to diagnose COVID-19 disease just according to clinical picture.

Key words: SARS-CoV-2 – COVID-19 – viral pneumonia – shortness of breath – acute respiratory failure

COVID-19 U DĚTÍ V PRVNÍ A DRUHÉ VLNĚ PANDEMIE V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2020

COVID-19 IN CHILDREN DURING THE FIRST AND THE SECOND PANDEMIC OUTBREAK IN THE CZECH REPUBLIC IN THE YEAR 2020

Pavel Heinige, Martin Prchlík, Martin Fajt, Pavel Kamenický, Kateřina Barčíková

Abstrakt

Onemocnění COVID-19, které se celosvětově rozšířilo v prvních měsících roku 2020, postihuje děti závažnými průběhy významně méně než dospělé. Děti jsou předpokládaným významným vektorem šíření infekce a přestože symptomatická onemocnění dětských pacientů jsou málo četná, je dopad pandemie na dětskou medicínu rovněž značný. Prioritou je ochrana personálu zdravotnické záchranné služby a dětských oddělení před infekcí jak od dětských pacientů symptomatických pro COVID-19, tak zejména od pacientů COVID-19 pozitivních, ale bezpříznakových, kteří potřebují zdravotní péči z jiných důvodů, například pro trauma, intoxikaci nebo náhlou břišní příhodu. Na podzim 2020 se začínáme častěji setkávat se závažným specifickým onemocněním dětského věku v souvislosti s pandemií COVID- 19, což je tzv. „pediatrický multisystémový zánětlivý syndrom, v časové souvislosti s COVID-19“ (Pediatric Inflamatory Multisystemic Syndrom, Temporally-associated with SARS-CoV-2, zkráceně PIMS-TS). Jedná se specifickou nosologickou jednotku, vázanou k pediatrickému období. Může se manifestovat s odstupem 2–8 týdnů po expozici novému typu koronaviru a má některé znaky shodné s Kawasakiho nemocí. Může probíhat velmi dramaticky až fatálně, když limitujícím faktorem je oběhové selhání. K polovině listopadu 2020 už bylo v České republice evidováno několik případů tohoto onemocnění včetně náhlých úmrtí postižených dětí.

Klíčová slova: Dítě – COVID-19 – pediatrický multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS)

Abstract

In the first months of the year 2020 the COVID 19 disease have spread worldwide. Children suffer from that disease significantly less frequently than the adults, nevertheless they cause quite large consequences for paediatric health care providers. Although children with symptoms of COVID-19 disease are quite rare, we suppose, that children are an important vector of viruses spreading. The goal of the highest priority is protection of the emergency medical staff and the staff of a paediatric departements from infection transmission from paediatric patients symptomatic for COVID-19 or more often of children requiring urgent health care for another reason – severe trauma, poisoning or acute abdomen etc. Rare, but serious disease of paediatric age, related to pandemia of COVID-19, is so called „Paediatric Inflammatory Multisystemic Syndrome, Temporally-associated with SARS-CoV-2“, shortened to acronym as PIMS-TS. This unit may present from 2 to 8 weeks after the new coronavirus exposition. There are some signs very simmilar to Kawasaki disease and the disease may run very dramaticaly or even fatal. The main complication, that may lead to death, is a circulation shock. Till the half of November there were few cases of this disease reported in the Czech Republic, including sudden deaths.

Key words: Child – COVID-19 – paediatric inflammatory multisystem syndrom (PIMS)

COVID-19 ČASOVĚ ASOCIOVANÝ MULTISYSTÉMOVÝ ZÁNĚTLIVÝ SYNDROM U DĚTÍ (PIMS-TS) – KAZUISTIKA

COVID-19 PAEDIATRIC INFLAMMATORY MULTISYSTEM SYNDROME TEMPORALLY ASSOCIATED WITH SARS-COV-2 (PIMS-TS) – A CASE REPORT

Lucie Hřivnová, Miroslava Zimová, Miroslava Sulovcová, Filip Fencl, Vít Neumann, Tomáš Bačkai, Petr Pavlíček, Markéta Bloomfield, Hana Malcová, Jitka Dissou

Abstrakt

V příspěvku je prezentován případ sedmiletého chlapce vyšetřovaného v akutní pediatrické ambulanci pro protrahované febrilie a asymetrickou krční lymfadenopatii. Pro alteraci celkového stavu, vysoké zánětlivé parametry, bilaterální konjunktivitidu a meningismus byl odeslán k hospitalizaci s podezřením na Kawasakiho nemoc (KD). Za hospitalizace bylo zjištěno selhávání levé komory srdeční, pro progresi stavu vyžadoval pacient oběhovou podporu a UPV. Stav progredoval v horizontu několika dní. Imunologem byla stanovena diagnóza PIMS-TS (Pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2). Anamnesticky pacient neprodělal onemocnění Covid-19, údaj o pozitivním nebo negativním testování rodiny nemáme. U pacienta však byly prokázány protilátky proti novému koronaviru.

Klíčová slova: PIMS-TS (Pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2) – děti – Covid-19

Abstract

A case report of a 7 years old boy with long term fever and asymetric cervical lymphadenopathy examined in acute paediatric outpatient clinic is presented in this paper. He was admitted to hospital for altered general status, increase of laboratory inflammatory parameters, bilateral conjunctitvitis and postitive meningeal syndrom as suspected Kawasaki disease (KD). Left ventricle insufficiency presented during hospital stay and circulatory support and artificial lung ventilation was needed for the deterioration of patient´s general condition. Progression of patient´s status occurred within a few days. The diagnose of PIMS-TS (Pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2) was stated by immunological consultant. There were no information of Covid-19 in patient´s case history and we have also no information about Covid-19 tests in patient´s family, nor negative or positive, but novel coronavirus antibodies were proven in our patient.

Key words: PIMS-TS (Pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2) – children – Covid-19

COVID-19 KRIZE A KAPACITA ZDRAVOTNICKÝCH OPERAČNÍCH STŘEDISEK

COVID-19 CRISIS AND MEDICAL DISPATCH CENTRES´ CAPACITY

Ondřej Franěk

Abstrakt

Cílem toto článku je sdílet zkušenosti s řešením extrémního nárůstu zatížení pohotovostních tísňových linek v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID v pěti evropských regionech. Článek představuje řešení založená jak na změně metodiky práce operačních středisek, tak na využití moderních technologií, včetně technologií pro sdílení pracovního prostoru. Základním předpokladem zvládnutí situace je kontinuální monitoring kvalitativních parametrů práce ZOS, což umožňuje nejen včas reagovat na jejich zhoršení, ale také sledovat efekt zaváděných změn. Cílem změn bylo nejen vyřízení velkého množství volání, ale především udržení včasné dostupnosti rychlé pomoci pro pacienty s kritickým onemocněním nebo úrazem.

Klíčová slova: zdravotnické operační středisko – management kvality – COVID-19

Abstract

The aim of this article is to share experience in dealing with the extreme increase of workload of the emergency medical dispatch centres (EMD) associated with the ongoing COVID-19 epidemic in five European regions. The article presents solutions based on both change in the workflow of EMD and the use of modern technologies including those for sharing workspace. The basic precondition for managing the situation is continuous monitoring of the qualitative parameters of EMD, which allows not only a timely response to their deterioration, but also to monitor the effect of the changes introduced. The aim of the changes was not only to handle large number of calls, but to maintain the availability of timely emergency assistance for patients with a critical illness or injury above all.

Key words: Emergency medical dispatch – quality management – COVID-19

PANDEMIE SARS-COV-2 A JEJÍ DOPADY NA PSYCHICKÉ ZDRAVÍ

SARS-COV-2 PANDEMIC AND ITS CONSEQUENCES ON MENTAL HEALTH

Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Dita Protopopová

Abstrakt

Článek shrnuje dosavadní poznatky o psychologických dopadech pandemie COVID-19 na obecnou populaci a na zdravotníky. V mnoha zemích dochází ke zvýšenému výskytu deprese a úzkosti, zranitelné skupiny se podle jednotlivých regionů mohou lišit. Zvyšovala se i spotřeba legálních i nelegálních návykových látek a docházelo k nárůstu případů domácího násilí. Lze očekávat vyšší riziko sebevražd s určitým časovým odstupem, a tak je nutné se již nyní zaměřit na programy primární i sekundární prevence. Je také nutné zajistit dostupnost péče o osoby s probíhajícím duševním onemocněním i přes ztíženou možnost jejího poskytování. Autorky prezentují i předběžné výsledky české části mezinárodní studie HEROES, která dlouhodobě sleduje psychickou zátěž pracovníků ve zdravotní a sociální péči. Prvního kola studie se v ČR zúčastnilo 1856 respondentů a 1416 jich dotazník dokončilo a bylo tak do studie zařazeno. Cílem studie je nejen mezinárodní porovnání dopadů pandemie COVID-19 na profesionály, ale především vytvoření návrhu programů podpory na základě skutečných potřeb profesionálů.

Klíčová slova: psychické zdraví – úzkost – deprese – suicidalita – abúzus návykových látek – pandemie COVID-19

Abstract

The paper reviews current knowledge on mental health consequences both on general population and health care professionals. Many countries report higher rates of depression and anxiety, nevertheless vulnerable population groups may differ regionally. Additionally, substance abuse and rates of domestic violence also increased. Increase of suicidality is expected in the future after pandemic and so it is necessary to concentrate on both primary and secondary preventive programmes. It is also vital to ensure the access to care for patients with preexisting mental disorders despite of difficulties in providing health care in general. The authors also present preliminary results of the national part of a large international study HEROES which is a long term study on psychological stress of health care and social care workers. 1856 Czech respondents took part in the first part of the study and 1416 finished the questionnaire and were enrolled in the study. The goal of the study is not only international comparison of mental health impact of COVID-19 pandemic on professionals but mainly proposal of supportive programmes based on real needs of the professionals.

Key words: mental health – anxiety – depression – suicidality – substance abuse – COVID-19 pandemic

Obsah 4/2020