ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

URGENTNÍ PŘÍJMY

  • Emergentní resuscitativní torakotomie u polytraumatu. Kazuistika a přehled literatury – Miroslav Durila, Tomáš Brož, Martin Šnajdauf, Pavla Baťková, Zuzana Přikrylová

PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE

  • Raritní případ srdeční zástavy – kazuistika – Martin Novák, Jan Staněk, Petr Handlos, Klára Handlosová, Paula Dzurňáková, Roman Gřegoř

OPERAČNÍ ŘÍZENÍ

  • Využití bodů zájmu při lokalizaci volajícího na tísňovou linku 155 – národní průzkum – David Peřan, Ondřej Franěk, Jaroslav Pekara, Radomír Vlk

FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA

  • Palpitace – patofyziologie a klinický význam – David Astapenko, Roman Škulec

DOPORUČENÉ POSTUPY

  • Úvod – Ondřej Franěk
  • Indikátory kvality činnosti zdravotnické záchranné služby – Ondřej Franěk, Jaroslav Kratochvíl, Anatolij Truhlář
  • Indikační kritéria a operační řízení letecké záchranné služby (LZS) – Anatolij Truhlář, Ondřej Franěk, Eva Smržová, Jaroslav Kratochvíl, Roman Gřegoř
  • Mezinemocniční transport pacientů s těžkým a kriticky závažným průběhem COVID-19 – Roman Škulec, Jan Bilík, Eva Smržová, Vladimír Černý

VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY

  • Jak na atestaci z urgentní medicíny? – Jana Šeblová, Katarína Veselá, Jana Kubalová

ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

  • Dítě se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním – aspekty péče paliativní a intenzivní – Jana Djakow, Mahulena Exnerová

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

EMERGENCY DEPARTMENTS

  • Emergency resuscitative thoracothomy in multiple trauma. A case report and literature review – Miroslav Durila, Tomáš Brož, Martin Šnajdauf, Pavla Baťková, Zuzana Přikrylová

PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

  • A rare case of cardiac arrest – a case report – Martin Novák, Jan Staněk, Petr Handlos, Klára Handlosová, Paula Dzurňáková, Roman Gřegoř

MEDICAL DISPATCH

  • Use of the points of interest in locating a caller on the emergency number 155 – national survey – David Peřan, Ondřej Franěk, Jaroslav Pekara, Radomír Vlk

PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE

  • Palpitations – pathophysiology and clinical significance – David Astapenko, Roman Škulec

GUIDELINES

  • Introduction – Ondřej Franěk
  • Quality indicators in Emergency Medical Systems performance – Ondřej Franěk, Jaroslav Kratochvíl, Anatolij Truhlář
  • Indication criteria and medical dispatching in Helicopter Emergency Medical Service (HEMS) – Anatolij Truhlář, Ondřej Franěk, Eva Smržová, Jaroslav Kratochvíl, Roman Gřegoř
  • Interhospital transport of patients with severe and critical course of COVID-19 – Roman Škulec, Jan Bilík, Eva Smržová, Vladimír Černý

EDUCATION

  • How to pass the specialisation exam in emergency medicine? – Jana Šeblová, Katarína Veselá, Jana Kubalová

ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW

  • Children with life-limiting and life-shortening conditions – the aspects of palliative and intensive care – Jana Djakow, Mahulena Exnerová

ABSTRAKTY

EMERGENTNÍ RESUSCITATIVNÍ TORAKOTOMIE U POLYTRAUMATU. KAZUISTIKA A PŘEHLED LITERATURY

EMERGENCY RESUSCITATIVE THORACOTHOMY IN MULTIPLE TRAUMA. A CASE REPORT AND LITERATURE REVIEW

Miroslav Durila, Tomáš Brož, Martin Šnajdauf, Pavla Baťková, Zuzana Přikrylová

Abstrakt

V této kazuistice prezentujeme případ pacienta s traumatickou zástavu oběhu, kterou se podařilo zvrátit až po provedení resuscitativní torakotomie se zasvorkováním descendentní aorty. I když KPR trvala celkem 77 minut, pacient přežil bez neurologického deficitu.
Jelikož cílem prvotní KPR je i u polytraumatu „záchrana mozku a srdce“, tento zákrok by neměl být u těchto pacientů opomíjen. U takto závažných typů poranění je obzvláště nutná vzájemná spolupráce týmů NLZP, lékařů urgentní medicíny, anesteziologů/ intenzivistů a chirurgů, a to od počátku přednemocniční péče až po definitivní ošetření na operačním sále.

Klíčová slova: KPR – trauma – torakotomie – zástava oběhu

Abstract

In this case report, we present a case of a patient who suffered a traumatic circulatory arrest that was reversed only after performing a resuscitation thoracotomy with clamping of the descendent aorta. Despite 77 minutes long CPR, he survived without a neurological deficit.
Since the goal of primary CPR in polytrauma is „saving the brain and heart,“ this procedure should not be neglected in these patients. In the case of such serious types of injuries, the cooperation of paramedics, emergency doctors, anesthesiologists/intensivists and surgeons is critically important, beginning with pre-hospital care to definitive treatment in the operating room.

Key words: CPR – trauma – thoracotomy – circulatory arrest

RARITNÍ PŘÍPAD SRDEČNÍ ZÁSTAVY – KAZUISTIKA

A RARE CASE OF CARDIAC ARREST – A CASE REPORT

Martin Novák, Jan Staněk, Petr Handlos, Klára Handlosová, Paula Dzurňáková, Roman Gřegoř

Abstrakt

Maligní neuroleptický syndrom (MNS) je život ohrožující klinický syndrom vyskytující se u pacientů užívajících antipsychotika a je charakteristický tetrádou symptomů: kvalitativní či kvantitativní porucha vědomí, svalová rigidita, hyperpyrexie a poruchy autonomního nervového systému. Incidence se podle světové literatury pohybuje od 0,02–3 % všech pacientů užívajících antipsychotika. Výskyt MNS je nejčastěji popisován u antipsychotik první třídy – haloperidolum (Haloperidol), chlorpromazin (Plegomazin), metotrimeprazin (Tisercin), ale také u jiných druhů antipsychotik, jako např. clozapine, risperidone, olanzapin. Mezi další léky způsobující MNS patří antiemetika, antiparkinsonika, lithium a další. Diagnostika je velmi obtížná. Laboratorně je charakteristická metabolická acidóza, elevace kreatinkinázy (CK) vzhledem k rhabdomyolýze a leukocytóze. Rhabdomyolýza může vést k ledvinnému selhání s nutností hemodialýzy. CT mozku bývá zpravidla negativní. Terapie je symptomatická, individuální a závisí na aktuálním projevu MNS. V první řadě by měla být přerušena terapie antipsychotiky, eventuálně jiného farmaka, u kterého máme podezření, že je důvodem vzniku MNS. Několik léku bylo v experimentu testováno ke snížení morbidity a mortality při výskytu MNS. V dnešní době jsou používány bromokriptin a dantrolen, ať už samostatně, či v kombinaci.
V kazuistice představujeme mladého pacienta, u kterého byla přítomnost maligního neuroleptického syndromu skrytá za příznaky traumatického stavu se srdeční zástavou. I přes úspěšnou kardiopulmonální resuscitaci pacient umírá pod obrazem hepatorenálního selhání a refrakterního šoku. Definitivní příčina úmrtí byla stanovena až po provedení zdravotní pitvy.

Klíčová slova: maligní neuroleptický syndrom – neodkladná resuscitace – antipsychotika

Abstract

Neuroleptic malignant syndrome (NMS) is a life-threatening clinical syndrome, which occurs in patients using antipsychotic medication, and is characterized with a tetrad of symptoms: qualitative or quantitative disturbance of consciousness, muscle rigidity, hyperpyrexia, and disorders of the autonomous nervous system. The incidence reported in literature ranges between 0.02 and 3% of all patients using antipsychotics. The presence of NMS is most frequently reported in first-generation antipsychotics – haloperidolum (Haloperidol), chlorpromazine (Plegomazin), methotrimeprazine (Tisercin) but also in other types of antipsychotic medication, such as e.g. Clozapine, Risperidone, Olanzapine. Other medications responsible for the occurrence of NMS include antiemetics, antiparkinsonics, lithium, and others. The diagnostics is very difficult. Laboratory results are characterized with metabolic acidosis and elevation of creatine kinase (CK), due to rhabdomyolysis and leucocytosis. Rhabdomyolysis may result in renal failure requiring haemodialysis. CT examination of the brain is usually negative. The therapy is symptomatic, individual, and depends on the actual manifestation of NMS. In the first place, the therapy with antipsychotics, or possibly other medication, which may be suspected as being responsible for the onset of NMS, should be discontinued. Several medicines have been experimentally tested for decreasing the morbidity and mortality of patients with NMS. At present, Bromocriptine and Dantrolene are being used, either individually or in combination.
The authors present a case report of a young patient, in whom the presence of neuroleptic malignant syndrome was masked with symptoms of multiple trauma with subsequent cardiac arrest. Despite successful cardiopulmonary resuscitation, the patient died with manifestations of hepatorenal failure and refractory shock. The definitive cause of death was established only after autopsy.

Key words: Malignant neuroleptic syndrome – immediate resuscitation – antipsychotic drugs

VYUŽITÍ BODŮ ZÁJMU PŘI LOKALIZACI VOLAJÍCÍHO NA TÍSŇOVOU LINKU 155 – NÁRODNÍ PRŮZKUM

USE OF THE POINTS OF INTEREST IN LOCATING A CALLER ON THE EMERGENCY NUMBER 155 – NATIONAL SURVEY

David Peřan, Ondřej Franěk, Jaroslav Pekara, Radomír Vlk

Abstrakt

Úvod: Lokalizace je v rámci příjmu tísňové výzvy nejdůležitějším krokem, který mohou technologie a jejich implementace do dispečerských systémů značně usnadňovat. Využívání bodů zájmu se napříč kraji liší. Tento průzkum si klade za cíl mapovat vývoj využívání bodů zájmu v České republice (ČR) v jednotlivých krajích.
Metoda: Bylo provedeno dotazníkové šetření na všech zdravotnických záchranných službách (ZZS) ČR v roce 2014 a 2019 – kompletní sběr dat pomocí strukturovaných otázek s kvantitativním vyhodnocením.
Výsledky: V roce 2014 využívaly ZZS v ČR souhrnně 84 bodů zájmu, zatímco v roce 2019 to bylo již 162 (p=0.04). Sloupy veřejného osvětlení (SVO) mělo v mapových podkladech v roce 2014 zavedeno 7 zdravotnických operačních středisek (ZOS), zatímco v roce 2019 již 10 ZOS.
Závěr: Zdravotnické záchranné služby v ČR se stále podílí na zlepšování databází bodů zájmu.

Klíčová slova: zdravotnické operační středisko – body zájmu – integrovaný záchranný systém

Abstract

Introduction: Localization is the most important step in the receiving of an emergency call, which technologies and their implementation in dispatching systems can greatly facilitate. The use of points of interest varies across regions. This survey aims to map the development of the use of points of interest in the Czech Republic (CR) and individual regions.
Method: A questionnaire survey was conducted at all emergency medical services (EMS) of the CR in the years 2014 and 2019 – complete data collection using structured questions with quantitative evaluation.
Results: In 2014, EMS in the CR used a total of 84 points of interest, while in 2019 it was already 162 (p = 0.04). Public lighting poles (SVO) had 7 emergency medical dispatching (EMD) introduced in the map data in 2014, while in 2019 it was already 10 EMD.
Conclusion: The emergency medical services in the CR is still involved in improving the databases of points of interest.

Key words: emergency medical dispatching – points of interest – integrated rescue system

PALPITACE – PATOFYZIOLOGIE A KLINICKÝ VÝZNAM

PALPITATIONS – PATHOPHYSIOLOGY AND CLINICAL SIGNIFICANCE

David Astapenko, Roman Škulec

Abstrakt

Palpitace představují subjektivní nepříjemné vnímání srdeční činnosti. Jsou výsledkem komplexní senzoriky srdečních oddílů, velkých cév a mediastina. Jsou asociovány s řadou diagnóz od zcela benigních (zvýšené vnímání fyziologické srdeční činnosti při úzkosti nebo nadměrné fyzické aktivitě) až po závažné stavy s nejistou prognózou (vrozené srdeční vady, strukturální onemocnění srdce, chlopenní patologie, chronický abúzus drog, systémová onemocnění atd.). Pro klinickou praxi jsou palpitace důležitým impulzem pro zahájení širší diagnostiky kardiovaskulárního aparátu.

Klíčová slova: palpitace – arytmie – úzkostná porucha – strukturální onemocnění srdce

Abstract

Palpitations are a subjective unpleasant perception of heart activity. Palpitations are the result of the complex sensation of the cardiac chambers, large vessels and mediastinum. They are associated with a wide range of diagnoses from completely benign (increased perception of physiological heart activity in anxiety or excessive physical activity) to severe conditions with uncertain prognosis (congenital heart defects, structural heart disease, valve pathology, chronic drug abuse, systemic diseases, etc.). For clinical practice, palpitations are an important impulse for initiating a broader diagnosis of the cardiovascular system.

Key words: palpitations – arrythmia – anxiety disorder – structural heart disease

DÍTĚ SE ZÁVAŽNÝM ŽIVOT LIMITUJÍCÍM NEBO ŽIVOT OHROŽUJÍCÍM ONEMOCNĚNÍM – ASPEKTY PÉČE PALIATIVNÍ A INTENZIVNÍ

CHILDREN WITH LIFE-LIMITING AND LIFE-SHORTENING CONDITIONS – THE ASPECTS OF PALLIATIVE AND INTENSIVE CARE

Jana Djakow, Mahulena Exnerová

Abstrakt

Dětí se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním přibývá. Přestože jde o onemocnění a stavy vzácné, je třeba se připravit na to, že do kontaktu s těmito pacienty budou stále častěji přicházet také lékaři přednemocniční a urgentní péče. Tento článek se věnuje aspektům péče intenzivní a paliativní. Vysvětluje zásadní rozdíly mezi dětskou a dospělou paliativní péčí a nejčastější omyly, se kterými se při péči o tyto pacienty setkáváme. Pokouší se také nastínit nejčastější výzvy, se kterými se mohou potýkat poskytovatelé přednemocniční a urgentní péče, a nabízí možná řešení těchto situací. V neposlední řadě se věnuje také problematice komunikace jakožto nejdůležitější netechnické dovednosti při péči o tyto děti a jejich rodiny.

Klíčová slova: dětská paliativní péče – život limitující a život ohrožující onemocnění – etika – komunikace – přednemocniční a urgentní péče

Abstract

There is increasing number of children with life-limiting and lifeshortening conditions (LLC). Although these conditions are usually rare, the contact with such patients might be more and more frequent also in the field of prehospital and emergency care. This text aims to clarify aspects of intensive and palliative care. We explain the main differences between paediatric and adult palliative care as well as the most frequent myths associated with the paediatric palliative care. We also try to outline frequent challenges perceived by prehospital and emergency care staff together with possible solutions of these difficult situations. Lastly, we mention the communication as the most important non-technical skill while taking care of these children and their families.

Key words: paediatric palliative care – life-limiting and life-shortening conditions – ethics – communication – prehospital and emergency care

Obsah 1/2021