ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

URGENTNÍ PŘÍJMY

  • Příjem zraněného pacienta do traumacentra – Jana Berková
  • Srovnání diagnostických kritérií SIRS a qSOFA pro časnou diagnostiku sepse – prospektivní observační studie 4S – Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Štěpánka Burešová, Jiří Knor, Viktor Rybáček
  • Kazuistika: Mírná otrava organofosforovou sloučeninou – Lucie Junová, Ondřej Rennét

FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA

  • Zásady správné oxygenoterapie u kriticky nemocných – Marcela Bílská, Roman Škulec, Barbora Stadlerová, Tomáš Pařízek, Michal Kalina, Vladimír Černý, David Astapenko

DOPORUČENÉ POSTUPY

  • Geriatrie a urgentní medicína – opravdu potřebujeme věkově specifické standardy? – Jana Šeblová, Eva Topinková
  • Péče poskytovaná geriatrickým pacientům na urgentním příjmu: doporučení Evropské pracovní skupiny Geriatric Emergency Medicine – Jacinta Lucke et al., autor překladu: Vojtěch Mezera
  • Doporučený postup: Výzvy první naléhavosti – Ondřej Franěk
  • Kritéria pro rozpoznání osoby, u které došlo k selhání nebo bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí, během příjmu tísňového volání – Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP – Ondřej Franěk

VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY

  • Jak na atestaci z urgentní medicíny? – Katarína Veselá, Jana Šeblová, Jana Kubalová

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Memorandum Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva dopravy o spolupráci při vytváření podmínek pro zajišťování bezpečnosti provozu a rozvoje LZS v ČR
  • Komuniké z jednání expertní skupiny pro zajišťování bezpečnosti provozu a rozvoje letecké záchranné služby v ČR
  • Obsah ročníku 2021
  • Srdce – balet o transplantacích a o těžkých životních okamžicích v Národním divadle – Jana Šeblová

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

EMERGENCY DEPARTMENTS

  • Admission of a patient with severe trauma to traumacenter – Jana Berková
  • Comparison of SIRS and qSOFA diagnostic criteria in early detection of sepsis – a prospective observational study 4S – Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Štěpánka Burešová, Jiří Knor, Viktor Rybáček
  • A case report: Mild organophosphorus compound intoxication – Lucie Junová, Ondřej Rennét

PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE

  • The principles of proper oxygen therapy in critically ill patients – Marcela Bílská, Roman Škulec, Barbora Stadlerová, Tomáš Pařízek, Michal Kalina, Vladimír Černý, David Astapenko

GUIDELINES

  • Geriatrics and emergency medicine – do we really need age-specific standards? – Jana Šeblová, Eva Topinková
  • Providing care for older adults in the Emergency Department: expert clinical recommendations from the European Task Force on Geriatric Emergency Medicine – Jacinta Lucke et al., translation: Vojtěch Mezera
  • Guidelines: High priority emergency calls – Ondřej Franěk
  • Criteria for identification of a person with vital functions´ failure or imminent endangering of vital functions during emergency call – Society for Emergency and Disaster Medicine CzMA JEP – Ondřej Franěk

EDUCATION

  • How to pass the specialisation exam in emergency medicine? – Katarína Veselá, Jana Šeblová, Jana Kubalová

INFORMATION

  • Memorandum between Ministry of Health and Ministry of Transport on co-operation in the field of HEMS safety and development
  • Communiqué of the expert group for HEMS safety and development
  • Contens – 2021
  • The Heart – a ballet on transplantations and critical life events in the National Theatre in Prague – Jana Šeblová

ABSTRAKTY

PŘÍJEM ZRANĚNÉHO PACIENTA DO TRAUMACENTRA

ADMISSION OF A PATIENT WITH SEVERE TRAUMA TO TRAUMACENTER

Jana Berková

Abstrakt

Podle současných doporučení je závažně zraněný pacient směřován do nejbližšího centra vysoce specializované traumatologické péče. Tam jej očekává připravený traumatým složený z odborníků různých specializací s jasně definovanými úkoly a cílem zabránit preventabilnímu úmrtí. Cílem sdělení je popis optimálního složení traumatýmu, možnosti jeho aktivace a činnosti prováděné v rámci iniciálního managementu závažně zraněného pacienta.

Klíčová slova: závažný úraz – traumacentrum – traumatým

Abstract

According to current recommendations, a severely injured patient is transported to the closest trauma center Level I. The activated and prepared trauma team is waiting for him or her; the team is composed of various specialists and has cleary defined tasks and aims to prevent preventable deaths. The aim of this paper is to describe the optimal composition of trauma team, possibilities of his activation and the tasks during initial assessment of severely injured patient.

Key words: severe injury – trauma center – trauma team

SROVNÁNÍ DIAGNOSTICKÝCH KRITÉRIÍ SIRS A QSOFA PRO ČASNOU DIAGNOSTIKU SEPSE – PROSPEKTIVNÍ OBSERVAČNÍ STUDIE 4S

COMPARISON OF SIRS AND QSOFA DIAGNOSTIC CRITERIA IN EARLY DETECTION OF SEPSIS – A PROSPECTIVE OBSERVATIONAL STUDY 4S

Jana Šeblová, Dominika Šeblová, Štěpánka Burešová, Jiří Knor, Viktor Rybáček

Abstrakt

Úvod: Sepse zůstává globálním zdravotním problémem s každoročně narůstající incidencí a se stále vysokou mortalitou, zejména hospitalizační. Diagnostika v primární péči a v urgentní medicíně zůstává velkou výzvou. Nová definice sepse (Sepsis-3) z roku 2016 zavedla zjednodušení kritéria qSOFA pro identifikaci a screening pacientů se sepsí mimo prostředí intenzivní péče. Rozhodli jsme ověřit použitelnost qSOFA v podmínkách přednemocniční neodkladné péče (PNP) a urgentního příjmu (UP).
Metody: Studie 4S byla monocentrická prospektivní observační pragmatická studie. Hlavním cílem bylo porovnání qSOFA oproti kritériím SIRS a jejich senzitivita a specificita v PNP a na UP. Vedlejšími cíli byla diagnostická přesnost personálu ZZS a hospitalizační mortalita jednotlivých skupin pacientů (sepse a septický šok vs. infekce vs. neinfekční diagnóza).
Výsledky: Od 1. 2. 2018 do 29. 2. 2020 bylo zařazeno 203 pacientů, z nichž 104 mělo výslednou diagnózu sepse nebo septického šoku, 90 pacientů infekci a 9 neinfekční diagnózu. Vyšší senzitivita byla pro kritéria SIRS (71,2 % v PNP a 87,5 % na UP) oproti qSOFA (39,4 % vs 43,3 %). Specificita byla naopak u qSOFA vyšší (84,9 % v PNP a 83,8 % na UP) než pro SIRS kritéria (30,3 % v ZZS vs. 34,3 % na UP). Personál ZZS identifikoval infekční příčinu stavu v 96 %, 51 % z nich bylo septických. Hospitalizační mortalita byla nejvyšší u septických pacientů (36,5 %) a nejnižší u infekcí bez orgánových selhání (2,2 %).
Diskuze: I v této studii, i přes omezení na jednu oblast, jsme ve shodě s mnoha dalšími zdroji potvrdili, že qSOFA skóre není vhodným screeningovým nástrojem pro časnou identifikaci sepse a je spíše prediktorem závažnosti stavu obecně. Největším limitem studie je pravděpodobně nezařazení všech septických pacientů. Hospitalizační mortalita byla vysoká, a zemřelí pacienti byli o téměř 7,5 roku starší než přeživší.
Závěr: Pro časnou identifikaci a rizikovou stratifikaci pacientů se sepsí zatím neexistuje spolehlivý a jednoduchý screeningový nástroj. Zlepšení by se dalo očekávat kombinací vzdělávání zdravotníků spolu s vytvořenými standardy péče o septické pacienty v primární a urgentní péči.

Klíčová slova: sepse – skórovací systémy – diagnostika – urgentní medicína

Abstract

Introduction: Sepsis remains a global health problem with increasing incidence every year and with high mortality rates, especially hospitalization mortality rates. Diagnostics in primary and emergency care is still a huge challenge. In 2016, new sepsis definition (Sepsis-3) brought simplified screenig criteria qSOFA for identification of septic patients outside the intensive care environment. We decided to examine the usability of qSOFA in prehospital emergency care (PHC) and at emergency department (ED).
Methods: 4S study was monocentric prospective observational pragmatic study; standard therapy was provided to enrolled patients. The primary goal was to compare the qSOFA and SIRS criteria, their sensitivity and specificity in prehospital care and at the ED. Secondary goals included examinng the diagnostic accuracy of prehospital professionals and hospitalization mortality in the three study groups (patients with 1) sepsis and septic shock; 2) infection without organ failure; 3) no-infectious disease).
Results: 203 patients were enrolled from 1st February 2018 till 29th February 2020 and 104 had final diagnosis of sepsis or septic shock, 90 had infection and 9 had non-infectious disease diagnosis. SIRS criteria had higher sensitivity (71,2% at PHC and 87,5% at ED) compared to qSOFA (39,4% vs. 43,3%). Specificity was higher when using qSOFA (84,9% PHC and 83,8% at ED). Infection was identified as the cause for EMS activation in 96% of cases by the EMS personnel, and 51% of these patients were septic. Hospitalization mortality was the highest (36.5%) in the group of septic patients and the lowest in patients with infection without any organ failure (2,2%).
Discussion: Even if this study was monocentric, our results corroborate other studies in discovering that qSOFA score is not an appropriate screening tool for early identification of sepsis. However, it can be a suitable predictor of general severity of the patient´s condition. The main limitation of the 4S study is failure to enroll all septic patients by the EMS personnel. Hospitalization mortality was high and those patients who died were nearly 7,5 years older than those who survived.
Conclusion: There is no single, simple and reliable screening tool for early identification and risk stratification of septic patients. A combination of health professionals´ education and gudeliness for management of the care of septic patients in primary and emergency care may lead to improvement in this field.

Key words: sepsis – scoring systems – diagnostics – emergency medicine

KAZUISTIKA: MÍRNÁ OTRAVA ORGANOFOSFOROVOU SLOUČENINOU

A CASE REPORT: MILD ORGANOPHOSPHORUS COMPOUND INTOXICATION

Lucie Junová, Ondřej Rennét

Abstrakt

Autoři uvádějí případ mírné otravy organofosforovou sloučeninou. Taková otrava je v České republice poměrně raritní, a proto autoři na základě kazuistiky detailněji popisují typy organofosforových sloučenin, mechanizmy jejich účinku na organismus, příznaky otravy, možnosti diagnostiky a léčbu.

Klíčová slova: otrava – nervově paralytické látky – organofosfáty – mióza

Abstract

A case report of mild organophosphorus compound intoxication is presented in this paper. Such intoxication is very rare in the Czech Republic and therefore authors describe organophosphorus compounds, mechanisms of their action, diagnosis and treatment in more detail based on the case report.
Key words: poisoning – nerve agent – organophosphate – soman – miosis

ZÁSADY SPRÁVNÉ OXYGENOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH

THE PRINCIPLES OF PROPER OXYGEN THERAPY IN CRITICALLY ILL PATIENTS

Marcela Bílská, Roman Škulec, Barbora Stadlerová, Tomáš Pařízek, Michal Kalina, Vladimír Černý, David Astapenko

Abstrakt

Kyslík je jedním z nejpoužívanějších léků v urgentní medicíně. Je proto potřeba znát indikace a kontraindikace jeho užití, stejně jako rizika vyplývající z jeho nesprávného podání. V následujícím článku shrnujeme zásady správné oxygenoterapie se zaměřením na pacienty v kritickém stavu. Zvláště cílíme na skupinu pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, kde ohledně správné oxygenoterapie stále panují mýty.

Klíčová slova: kyslík – oxid uhličitý – kyslíková maska – chronická obstrukční plicní nemoc

Abstract

Oxygen is one of the most widely used drugs in emergency medicine. Therefore, it is necessary to know the indications and contraindications for its use, as well as the risks resulting from its incorrect administration. In the following article, we summarize the principles of proper oxygen therapy with a focus on critically ill patients. We particularly target the group of patients with chronic obstructive pulmonary disease, in which myths about proper oxygen therapy still prevail.
Key words: oxygen – carbon dioxide – oxygen face mask – chronic obstructive pulmonary disease

PÉČE POSKYTOVANÁ GERIATRICKÝM PACIENTŮM NA URGENTNÍM PŘÍJMU: DOPORUČENÍ EVROPSKÉ PRACOVNÍ SKUPINY GERIATRIC EMERGENCY MEDICINE

PROVIDING CARE FOR OLDER ADULTS IN THE EMERGENCY DEPARTMENT: EXPERT CLINICAL RECOMMENDATIONS FROM THE EUROPEAN TASK FORCE ON GERIATRIC EMERGENCY MEDICINE

Jacinta Lucke et al., autor překladu: Vojtěch Mezera

Abstrakt

Úvod: Navzdory rychle rostoucímu poznání v oblasti geriatrické urgentní péče v Evropě chybí zavádění nových poznatků do praxe. Takto je často promeškána příležitost ke zlepšení klinické péče o pacienta z této citlivé a rostoucí části populace.
Cíle: Cílem této práce bylo vytvořit pragmatická klinická doporučení v oblasti geriatrické urgentní péče na základě doporučení expertů (tzv. expert consensus) a umožnit jejich rozšíření napříč Evropou.
Metody: Pomocí modifikovaného postupu Delphi byl vybrán seznam prioritních témat pro geriatrickou urgentní péči. Poté multidisciplinární skupina sester, geriatrů a lékařů urgentní medicíny vytvořila přehled recentních doporučených postupů a literatury, na jejichž základě vytvořila doporučení. Tato doporučení pak byla schválena panelem expertů a stylizována do formy posterů.
Účastníci: Multidisciplinární skupina expertů v oblasti geriatrické urgentní péče v Evropě.
Výsledek: Expertní skupina zvolila následujících osm oblastí pro tvorbu doporučených postupů: Komplexní geriatrické zhodnocení na urgentním příjmu, stratifikace rizika přizpůsobená věku a křehkosti, delirium a kognitivní deficit, zapojení rodiny, prostředí urgentního příjmu, vážný úraz ve vyšším věku (tzv. Silver Trauma), péče o pacienta v terminálním stádiu v prostředí urgentního příjmu.
Hlavní výstup: Doporučené postupy byly stylizovány do osmi posterů zaměřených na nejdůležitější témata geriatrické urgentní péče. Tyto jsou dostupné online na https://posters.geriemeurope.eu/
Závěr: Byly vytvořeny pragmatické doporučené postupy zaměřené na geriatrickou urgentní péči v Evropě a jsou připraveny k rozšíření napříč Evropou.

Klíčová slova: Guidelines – doporučené postupy – urgentní medicína – geriatrie – geriatrická křehkost – akutní péče – geriatrická urgentní péče.

Abstract

Background: Despite the rapidly expanding knowledge in the field of Geriatric Emergency Medicine in Europe, widespread implementation of change is still lacking. Many opportunities in everyday clinical care are missed to improve care for this susceptible and growing patient group.
Objective: The aim was to develop pragmatic clinical Geriatric Emergency Medicine guidelines based on expert consensus, to be disseminated across Europe.
Design: Using a modified Delphi procedure a prioritized list of topics related to Geriatric Emergency Medicine was created. Next, a multi-disciplinary group of nurses, geriatricians and emergency physicians performed a review of recent guidelines and literature to create recommendations. These recommendations were voted upon by a group of experts and placed on visually attractive posters.
Setting and participants: A group of multi-disciplinary experts in the field of Geriatric Emergency Medicine in Europe.
Outcome: The expert group identified the following eight subject areas to develop targeted guidelines on: Comprehensive Geriatric Assessment in the Emergency Department (ED), age/frailty adjusted risk stratification, delirium and cognitive impairment, family involvement, ED environment, silver trauma, end of life care in the acute setting.
Main results: Eight posters with guidelines on the most important topics in Geriatric Emergency Medicine are now available through https:// posters.geriemeurope.eu/
Conclusion: Pragmatic guidelines for Geriatric Emergency Medicine in Europe were created and are ready for dissemination across Europe.
Key words: Guidelines – Emergency Medicine – Geriatrics – Frailty – Acute care – Geriatric Emergency Medicine

Obsah 4/2021