ÚVOD

Úvodní slovo

Jana Šeblová

Obsah

     KONCEPCE, ŘÍZENÍ, ORGANIZACE

Krizová připravenost a příprava zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení

Pavel Urbánek, Jan Urbánek

Abstrakt

Krizová připravenost zdravotnictví je vnímána jako schopnost poskytovatelů zdravotnických služeb a zdravotnických zařízení poskytovat nezbytnou zdravotní péči obyvatelstvu za krizových stavů a za mimořádných událostí a to v odpovídající kvalitě připravenými a odborně způsobilými pracovníky. Mají-li být pracovníci připraveni a způsobilí, musí se na základě odborně zpra­covaných plánů/scénářů kvalitně vzdělávat a jejich schopnosti musí být ověřovány.

Autoři se pokusili zmapovat, jakým způsobem probíhala v posledních letech příprava zdravotnických záchranných služeb (ZZS) a některých zdravotnických zařízení (ZZ) na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Protože vnímáme-li zdravotnický záchranný řetězec, který je definován jako funkční propojení poskytovatelů neodkladné/urgentní péče, jakožto základní nástroj krizové připravenosti zdravotnictví, pak především příprava a připravenost těchto subjektů vypovídá o jeho funkčnosti.

Doporučený postup pro zdravotnické zajištění kulturních a sportovních akcí

Jiří Knor

     VZDĚLÁVÁNÍ, ZKUŠENOSTI

Působení Českého červeného kříže při povodních v roce 2013 na Mělnicku

Lucie Balarinová, Kateřina Ivanová

Abstrakt

Česká republika patří mezi území sužované mimořádnými událostmi jak menšího rozsahu (dopravní a jiné nehody, požáry, tor­náda, nehody v horách či ve vodě atd.), tak i větší mimořádné události, mezi které patří i povodně. Události doprovází poskyto­vání pomoci zasaženým osobám, na kterém se podílí profesionálové z řad složek integrovaného záchranného systému ale i dob­rovolníci různých nestátních neziskových organizací. V případové studii se zabýváme konkrétní událostí (povodně v roce 2013) se zaměřením na jednu organizaci (Český červený kříž) a lokalitu (Mělnicko). Výzkumná otázka zní: „Jaká byla krizová připravenost ČČK při povodních v roce 2013 na Mělnicku?“ Výsledkem je případová studie obsahující tři celky: (1) fakta o vzniku a vývoji po­vodní na Mělnicku v roce 2013, (2) zapojení ČČK do poskytování pomoci při povodních na Mělnicku, (3) reflexe ČČK v období po povodni. Studie může být základem pro vytvoření dalších případových studií např. poskytování pomoci ČČK při povodních v roce 2010, 2009 a následnou vzájemnou komparaci všech studií. Katastrof přibývá a autoři citované literatury se shodují v tom, že klíčová je kvalitní krizová připravenost na všech úrovních tzn. jednotlivců, organizací, státu.

Činnost zdravotnické složky při zásahu integrovaného záchranného systému u požáru výškové budovy

Robin Šín, David Steindl, Pavel Böhm

Abstrakt

Článek představuje činnost zdravotnické složky při zásahu integrovaného záchranného systému u požáru výškové budovy. Po­psána jsou specifika zásahu spojená s charakterem mimořádné události a článek se také zaměřuje na způsoby zapojení sil a pro­středků zdravotnické záchranné služby, která standardně tvoří základ zdravotnické složky zásahu. Praktický postup je předsta­ven na kazuistice zásahu u hořící výškové budovy v Chodově v okresu Sokolov.

     ODBORNÉ TÉMA LÉKAŘSKÉ

Sepse v urgentní medicíně: obtížná diagnostika, nízká priorita, vysoká mortalita

Jana Šeblová, Štěpánka Burešová

Abstrakt

Diagnostika sepse v přednemocniční péči je nízká, opírá s o anamnézu, měření základních parametrů vitálních funkcí (tělesná teplota, tepová frekvence, počet dechů/min., krevní tlak) a o klinické vyšetření (přítomnost orgánového postižení, oligurie/anu­rie). Mezi základní terapeutická opatření patří zajištění přístupu do krevního oběhu a volumoterapie, což je dosažitelné i v terénu.

Cílem pilotní retrospektivní studie bylo jednak zjistit, jaký je výskyt pacientů se sepsí v urgentní péči a pod jakými symptomy se septické stavy manifestují. Dále jsme chtěli zjistit, jaké jsou hodnoty parametrů vitálních funkcí, a zda se nějak liší pacienti přive­zení zdravotnickou záchrannou službou od ostatních infekčních pacientů.

Z 1036 pacientů UP Kladno v období od 1. ledna 2014 do 28. února 2014 mělo diagnózu závažné infekce 68 pacientů (7 %), 42 (= 62 %) z nich bylo přivezeno ZZS. Hospitalizační mortalita všech pacientů byla 26 %, u pacientů transportovaných ZZS také 26 % a u skupiny, která se dostala na UP jiným způsobem, byla mortalita 27 % . Pacienti transportovaní ZZS byli v 75 % zařazeni do nízké priority a transportováni posádkou bez lékaře. Diagnóza infekce byla uvedena pouze u 10 % pacientů, u dalších 28 % byla stanovena symptomatická diagnóza febrilního stavu.

Sepse a infekce jsou poměrně častou a závažnou diagnózou s vysokou mortalitou. Septičtí pacienti se v přednemocniční fázi manifestují buď dušností (v případě respirační etiologie infekce) nebo celkovými necharakteristickými příznaky (v případě jiné než respirační etiologie). Identifikace septických pacientů je v terénu velmi obtížná a zhoršuje ji i nedostatečné vyšetření pacienta. Rutinní měření teploty, respirační frekvence, tepové frekvence a tlaku by mohlo zlepšit diagnostiku.

      ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

Bystander efekt při penetrujícím poranění hypogastria

Tibor A. Brečka, Veronika K. Netušilová

Abstrakt

Autoři na základě kasuistiky výjezdu ZZS k pacientovi s penetrujícím poraněním hypogastria teoreticky popisují fenomén tzv.
„bystander efektu“ a faktory, které se podílejí na jeho vzniku a průběhu. Následně pak tyto teoretické poznatky přibližují na úvodním příkladu kasuistiky. V závěru autoři přinášejí možná doporučená do praxe, zejména v oblasti prevence a edukace civilního
obyvatelstva.

Záchranárske súťaže a ich miesto v histórii záchraniek na Slovensku

Andrea Smolková

Abstrakt

Korene záchrannej služby na Slovensku siahajú do roku 1872, keď vznikol hasičský spolok v Košiciach a bol vytvorený priestor pre vzdelávanie prvých samaritánov. Prvá stanica záchrannej zdravotnej služby na území Bratislavy bola založená v roku 1907, kde neskôr vznikol aj dispečing s telefónom. Vo vážnych prípadoch vyrážal za pacientom aj lekár. V roku 1966 bol prijatý zá­kon o zdravotnej starostlivosti, ktorý riešil aj prednemocničnú starostlivosť a okrem transportu už popisuje aj prvotné vyšetrenie a zabezpečenie vitálnych funkcií. Začal sa klásť dôraz na adekvátne zabezpečenie pacienta pred transportom so silným dopa­dom na výsledok. V 70-tych rokoch minulého storočia sa pod vplyvom rozvoja dopravy a priemyslu zvýšila incidencia úrazov a v tomto čase sa zrodila myšlienka záchranárskych súťaží ako nástroj vzdelávania a rozvoja záchranárskych kompetencií. Slo­venská súťaž posádok záchranných zdravotných služieb je najstaršia záchranárska súťaž na svete. Históriu začala písať v roku 1979 a bola jediným metodickým, výcvikovým a praktickým zamestnaním v slovenskom zdravotníctve, kde sa praktická výučba nepraktikovala na pacientoch. V súťaži sa dodnes stretávajú posádky RLP (rýchlej lekárskej pomoci – s lekárom) a RZP (rýchlej zdravotníckej pomoci – bez lekára) z celej krajiny a súťažia v riešení úloh, ktoré sú simuláciou nozologických jednotiek a prípadov z každodennej záchranárskej praxe. Prvá súťaž sa konala v roku 1979 a bola to súťaž dvojčlenných posádok (vodič a záchranár), kde posádky súťažili v jazde zručnosti, vedomostnom teste a v teste fyzickej výkonnosti. V roku 1984 pribudla resuscitácia na figuríne. Na súťaži vládne typická atmosféra a účasť je skvelým zážitkom a skúsenosťou nielen pre súťažiacich a rozhodcov, ale aj pre figurantov. Mnoho plodných, inovátorských myšlienok bolo prediskutovaných práve na fórach súťaží a stali sa impulzom pre zmeny v odbore – praktické aj legislatívne.

     INFORMAČNÍ SERVIS

Zpráva o činnosti výboru SUMMK ČLS JEP 2011 – 2014

Jana Šeblová

Mezinárodní konference v roce 2014

Jana Šeblová

Obsah 4/2014