ÚVOD

Úvodní slovo

Jana Šeblová

Obsah

     KONCEPCE, ŘÍZENÍ, ORGANIZACE

Mimonemocniční zástava oběhu: dopad změn systému poskytování přednemocniční neodkladné péče v období 2012–2016 v Karlovarském kraji

Vojtěch Míra, Metoděj Renza, Aneta Fridrichovská, Roman Sýkora

Abstrakt

Úvod: Pokrok v péči o pacienty s mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (NZO) je základem a hlavním parametrem hodnocení kvality přednemocniční neodkladné péče (PNP). V Karlovarském kraji (KVK) byly od roku 2012 implementovány změny v organi¬zaci, vzdělávání a využívaném technickém zabezpečení.
Cíl: Zhodnotit retrospektivně účinek změn v organizaci, edukaci a technickém zabezpečení v péči o pacienty s NZO.
Metodika: Změny v poskytování PNP v KVK v období od března 2012 do listopadu 2015 byly následující: přechod na setkávací systém (RV); změna distribuce a snížení počtu výjezdových skupin (VS) s lékařem; celkové zvýšení počtu VS a základen; edukace VS a operátorů v doporučeních, aplikace vnitřních standardů pro léčbu NZO; ověřování znalostí VS; vybavení přístrojem pro au-tomatické stlačování hrudníku (LUCAS II); doporučení o směřování pacientů po resuscitaci (KPR) do centra pro srdeční zástavu (CARC). Byla porovnána období před uvedenými změnami (skupina CONTROL) a po aplikaci až všech změn (skupina CHANGE), byly vyhledány záznamy pacientů s NZO s indikovanou KPR mimo lůžková zdravotnická zařízení (ZZ). Sledované parametry: dojezdové časy; typy VS zahajující KPR; průběh KPR: adherence k doporučením, využití kompetencí VS bez lékaře a technického vybavení a směřování do CARC.
Výsledky: Ve sledovaném tříměsíčním období byla skupina CONTROL (n=55) vyhledána z 6033 ošetřených pacientů a skupina CHANGE (n=52) z 8658 pacientů PNP. Rozdíl v dojezdových časech první VS na místo NZO nebyl pozorován, ve skupině CHANGE byla větší ochota svědků poskytovat KPR před příjezdem VS, první na místě byly významně častěji VS bez lékaře a zahajovaly KPR. Ve skupině CHANGE byla významně vyšší adherence k užití EtCO2, nebyl rozdíl v respektování doporučené farmakoterapie. V čase se významně rozšířilo užívání intraoseálního vstupu, zavedení laryngální masky a začal být používán přístroj LUCAS II. Rozdíl v počtu pacientů směrovaných do CARC nebyl prokázán. Délka neúspěšné KPR se mezi skupinami významně nelišila.
Závěr: Vyšší míra využití kompetencí zdravotnických záchranářů, zahajování resuscitace samotnými záchranáři prvními na mís¬tě společně s vyšší ochotou svědků zahajovat KPR u NZO nemá negativní vliv na krátkodobý klinický výsledek. Výsledky tohoto pozorování podporují důležitost standardizované péče o NZO.

     VZDĚLÁVÁNÍ, ZKUŠENOSTI

Ako resuscitujeme III

Táňa Bulíková, Martina Vítková, Gabriel Tomko, František Majerský, Marek Žifčák, Ján Zoričák

Abstrakt

Súťaž záchranárov RESCUE LESNICA má dlhoročnú tradíciu, je obľúbená a navštevovaná medzi záchranármi. Autor príspevku ponúka čitateľom analýzu z III. ročníka Majstrovstiev Slovenska v kardiopulmonálnej resuscitácii. Ide o súťaž dvojíc v zložení štu¬dent, vodič – záchranár, záchranár, operátor, lekár. Hodnotená je 10 minútová KPR s umelou pľúcnou ventiláciou pomocou ambuvaku. Cieľom je overiť optimálnosť KPR vykonávanej zdravotníckym personálom pracujúcim v prednemocničnej urgent¬nej zdravotnej starostlivosti. Jednotlivé hodnotené kroky sú spracované v tabuľkách a grafoch, ktoré sú v druhej časti porovná¬vané s uplynulými ročníkmi majstrovstiev.

Záchrana 2016 v Humennom. In medias res. Analýza súťažných úloh

táňa Bulíková, Viktor Korba

Abstrakt

Článok sa zaoberá analýzou celoslovenskej súťaže posádok záchranných zdravotných služieb – Záchranou 2016 (XXV.ročník), ktorá sa konala na jeseň v Humennom. Súťaž organizoval Falck Záchranná a.s. spolu s Asociáciou ZZS pod záštitou Minister¬stva zdravotníctva SR v spolupráci s Operačným strediskom ZZS a Slovenskou spoločnosťou urgentnej medicíny a medicíny katastrof.
Autor predkladá jednotlivé odborné úlohy súťaže a ich optimálne riešenie. Uvádza nedostatky pri plnení jednotlivých úloh a po¬rovnáva výsledky u posádok s lekárom (RLP) a bez lekára (RZP). Dosiahnuté priemerné bodové zisky posádok sú spracované graficky u každej úlohy.

     ODBORNÉ TÉMA LÉKAŘSKÉ

Přednemocniční péče o pacienty s akutní cévní příhodou – Aktualizace doporučeného postupu SUMMK ČLS JEP

Jana Šeblová, Aleš Tomek, Milan Ticháček, Roman Gřegoř, Jiří Knor, Anatolij Truhlář, Marek Slabý, Ilja Deyl, Ondřej Franěk, Pavel Urbánek, Petr Hubáček, Jaromír Kočí, Roman Škulec, Ondřej Škoda, Michal Bar, Roman Herzig, Robert Mikulík, Jiří Neumann, Daniel Šaňák, David Školoudík, Daniel Václavík

Hranice život smrt – a naděje na přežití

Jarmila Drábková

Abstrakt

Tonutí je specifické trauma spojené s rekreačními a sportovními aktivitami. Jeho symptomatologie a klinický průběh jsou kom¬plexní – v úvodu vede těžké hypoxické postižení především mozku a jeho funkcí. Jeho závažnost je závislá na trvání hypoxemie a hypoxie, na teplotě vody i těla, na námaze. Je dále propojeno s dyshomeostázou metabolismu, s rozvojem ARDS a MODS. Vysoce rizikovými komplikacemi jsou mechanická poranění, dlouhotrvající umělá plicní ventilace, plicní infekce a dlouhodobé neuropsychické následky. Akutní postupy jsou především orgánově cílené a symptomatické; u přeživších rozhoduje o kvalitě života prioritně regenerace kognitivních funkcí.

Bolest v pravém podžebří – vždy „chirurgická“ diagnóza? Kazuistika

Jana Berková

Abstrakt

Kazuistika představuje případ pacientky s bolestmi v pravém podžebří a následný diagnostický proces na Oddělení urgentní medicíny. Příčinou obtíží pacientky byl izolovaný infarkt pravé komory. Diskuze rozebírá diferenciální diagnostiku možných příčin bolestí v pravém podžebří a možnosti diagnostiky izolovaného infarktu pravé komory.

     ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

Zkušenosti s násilím ve vztahu zdravotník a pacient na Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy v letech 2004–2014

Jaroslav Pekara, Petr Kolouch

Abstrakt

Cílem příspěvku je seznámit s vývojem násilných událostí u VS ZZS HMP při kontaktu s násilnými pacienty v letech 2004 až 2014. Problematika násilí v prostředí ZZS není prioritou všech ZZS v ČR. ZZS HMP je v tomto ohledu výjimkou. Na základě uvedených informací lze souhrnně konstatovat, že ZZ a řidiči vozidel ZZS HMP jsou vystaveni při reálném provozu nejčastěji násilí verbální¬mu (přes 80 % zaměstnanců 1x/měsíc). S fyzickým násilím přijde do kontaktu cca 80 % pracovníků 1x za rok. Ukázalo se, že mo¬nitoring násilí přináší nejen vhled do problematiky, ale má vliv na prevenci, zejména výstupy z hloubkových rozhovorů. Výsledná minimalizace konfliktů a násilí v reálném provozu je příkladem dobré praxe pro všechna ostatní pracoviště, která mají problémy s násilím při vzájemném kontaktu zaměstnanců a jejich pacientů.

Stres ve výkonu profese zdravotnického záchranáře

Petra Svobodová, Tibor A. Brečka

Abstrakt

Článek se zabývá problematikou stresu ve výkonu profese zdravotnického záchranáře. Přináší data z výzkumu této problemati¬ky, který byl realizován na Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké zátěžové situace nejvíce ovlivňují jejich psychiku, jak se vyrovnávají se stresem a jaké mají možnosti krizové intervence.

     INFORMAČNÍ SERVIS

Konference Integrovaného záchranného systému v Karlových Varech dne 11. 11. 2016

Oldřich Volf, Roman Sýkora

Obsah 4/2016