ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE

  • Formulář pro strukturované předávání informací o pacientovi – tvorba pomocí akčního výzkumu a modifikované Delphi metody – David Peřan, Jaroslav Pekara, Jaroslav Valášek, Patrik Cmorej

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SYSTÉMŮ

  • Standardizace péče na zdravotnické záchranné službě a standardy péče – David Peřan, Jaroslav Pekara, Patrik Cmorej

DIAGNOSTICKÉ METODY

  • Point of care ultrasonografická diagnostika hluboké žilní trombózy dolních končetin v urgentní medicíně – Barbora Pakostová, Roman Škulec, Tomáš Pařízek, Vladimír Černý

FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA

  • Akutní stresová reakce – můžeme ji cítit v kostech? – David Astapenko, Vladimír Černý

VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY

  • Jak na atestaci z urgentní medicíny? – Katarína Veselá, Jana Kubalová, Jana Šeblová
  • Potenciál riešenia simulovaných úloh pre zvyšovanie kvality výkonu profesionálov v zdravotnej záchrannej službe – Jitka Gurňáková, Peter Gröpel

ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO

  • Rozhodování a informovanost pacientů o CMP: hledání smysluplných cest – Iva Šmídová, Lucie Vondráčková, Robert Mikulík

INFORMAČNÍ SERVIS

  • Česká republika centrem evropské urgentní medicíny pro rok 2019 – Kongres EUSEM 12. – 16. 10. 2019, Kongresové centrum Praha – Jana Šeblová, Jaroslav Pekara, David Peřan
  • Recenze knihy „Lékařská první pomoc“ – Patrik Christian Cmorej

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

PREHOSPITAL EMERGENCY CARE

  • The form for a structured patient´s information handover – creation by action research and modified Delphi method – David Peřan, Jaroslav Pekara, Jaroslav Valášek, Patrik Cmorej

SYSTEMS ORGANIZATION AND MANAGEMENT

  • Standardization of care in emergency medical services and standards of care – David Peřan, Jaroslav Pekara, Patrik Cmorej

DIAGNOSTIC METHODS

  • Point of care ultrasonographic diagnostics of deep venous thrombosis of the lower extremities in emergency medicine – Barbora Pakostová, Roman Škulec, Tomáš Pařízek, Vladimír Černý

PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE

  • Acute stress response – can we feel it in our bones? – David Astapenko, Vladimír Černý

EDUCATION

  • How to pass the specialisation exam in emergency medicine? – Katarína Veselá, Jana Kubalová, Jana Šeblová
  • The benefits of simulation-based exercises for performance quality of emergency medical services professionals – Jitka Gurňáková, Peter Gröpel

ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW

  • Decision making and stroke awareness: looking for meaningfull strategies – Iva Šmídová, Lucie Vondráčková, Robert Mikulík

INFORMATION

  • Česká republika centrem evropské urgentní medicíny pro rok 2019 – Kongres EUSEM 12. – 16. 10. 2019, Kongresové centrum Praha – Jana Šeblová, Jaroslav Pekara, David Peřan
  • Review of the book „lékařská první pomoc“ (First Medical aid) – Patrik Christian Cmorej

ABSTRAKTY

FORMULÁŘ PRO STRUKTUROVANÉ PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O PACIENTOVI – TVORBA POMOCÍ AKČNÍHO VÝZKUMU A MODIFIKOVANÉ DELPHI METODY

THE FORM FOR A STRUCTURED PATIENT´S INFORMATION HANDOVER – CREATION BY ACTION RESEARCH AND MODIFIED DELPHI METHOD

David Peřan, Jaroslav Pekara, Jaroslav Valášek, Patrik Cmorej

Abstrakt

Chyby v komunikaci mezi zdravotníky byly vyhodnoceny jako jedna z hlavních příčin preventabilních pochybení ve zdravotnictví a nedostatečné předání informací o pacientovi může vést k jeho poškození a vzniku chyby v pozdější fázi léčby. Standardizací a zlepšením procesu předání pacientů může být zlepšena bezpečnost poskytované péče. Kvalita předávání pacientů se liší. Rozdíly byly nalezeny v metodě předávání, jazyce, úrovni vzdělání a zkušeností. Z tohoto důvodu se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozhodla standardizovat předávání informací z přednemocniční péče směrem ke kontaktním místům nemocnic.
Článek představuje postup při výběru a tvorbě formuláře pro strukturované předání informací o pacientovi pomocí akčního výzkumu a modifikované Delphi metody.
Prezentovaný formulář obsahuje zásadní informace pro identifikaci poskytovatele přednemocniční péče a výjezdové skupiny, základní popis onemocnění nebo úrazu, vitální hodnoty pacienta a provedenou terapii. Formulář je uzpůsoben jak pro pacienty s nižší prioritou ošetření, tak pro kriticky ohrožené.

Klíčová slova: standardizace – avízo – urgentní medicína – přednemocniční péče – bezpečnost péče

Abstract

Failures in communication have been identified as a major cause of preventable medical errors and of poor handovers resulting in adverse effects for the patient. Miscommunication and information loss during handover are acknowledged as contributing factors to adverse events. Patient safety can be improved by ameliorating the handover process and by standardising the processes. The quality of patient handover varies, the chief differences being in the handover method, language, level of education and expertise. For this reason, the Prague Emergency Medical Services decided to standardise the process of information handover from pre-hospital to in-hospital care.
This paper presents a process for choosing and creating a system of structured information handover using action research and the modified Delphi method.
The presented system contains essential information for identifying the pre-hospital care provider and the crew, the basic disease or injury, the patient’s vital signs and the treatment. The system is tailored to both low and high priority patients.

Key words: Standardisation – Pre-notification – Emergency Medicine – Pre-hospital Care – Safety

STANDARDIZACE PÉČE NA ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBĚ A STANDARDY PÉČE

STANDARDIZATION OF CARE IN EMERGENCY MEDICAL SERVICES AND STANDARDS OF CARE

David Peřan, Jaroslav Pekara, Patrik Cmorej

Abstrakt

Úvod: Zdravotnické záchranné služby se stejně jako další poskytovatelé zdravotních služeb řídí standardy péče, které zahrnují jak organizaci služeb, tak přímé poskytování zdravotní péče.
Metoda: Cílem článku je pomocí kvalitativní metody výzkumu – tematické analýzy – identifikovat jednotlivé standardy nebo části předpisů aplikovatelné na prostředí zdravotnických záchranných služeb, u kterých je možné pomocí standardizace postupu, včetně aplikace doporučených postupů, algoritmů, kontrolních listů a dalších kognitivních pomůcek, zvýšit bezpečnost pacientů.
Výsledky: Byly identifikovány čtyři dokumenty, ve kterých byly pomocí kódování vyhledávány oblasti vhodné pro aplikaci standardizace a v nich celkem čtyři skupiny kódů – (1) Obecná doporučení ke zlepšení péče, (2) Standardizace zdravotní péče, (3) Standardizace komunikace, (4) Technické a organizační procesy.
Závěr: Všechny analyzované dokumenty obsahují oblasti vhodné ke standardizaci procesů. Z provedené analýzy vyplývá, že největší oblastí pro standardizaci je samotné poskytování odborné péče pacientům. Do popředí se dostávají i netechnické dovednosti a oblasti komunikace je rovněž věnován značný prostor, především předávání informací o pacientech. Poslední oblastí je zacházení s léčivými přípravky, prevence infekcí a technická příprava pomůcek.

Klíčová slova: standardizace – standardy – urgentní medicína – přednemocniční péče – bezpečnost

Abstract

Introduction: Emergency medical services as well as other health care providers follow the standards of care that include both the organization of services and the medical care.
Method: The aim of the article is to identify, by means of qualitative research method – thematic analysis – individual standards or parts of regulations applicable to the emergency medical services environment, which can be improved by standardization of the procedure, including the application of guidelines, algorithms, checklists and other cognitive aids, to improve safety of patients.
Results: Four documents were identified in which areas for standardization were searched and four groups of codes were identified – (1) General recommendations for improving care, (2) Standardizing health care, (3) Standardizing communication, (4) Technical and organizational processes.
Conclusion: All analysed documents contain areas suitable for process standardization. The analysis shows that the biggest area for standardization is the medical care. Non-technical skills are also at the forefront, and a lot of space is also devoted to communication, especially in the area of handover of information about patients. The last area is the management and application of drugs, the prevention of infections and the technical preparation of equipment.

Key words: Standardisation – Standards – Emergency Medicine – Pre-hospital care – Safety

POINT OF CARE ULTRASONOGRAFICKÁ DIAGNOSTIKA HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY DOLNÍCH KONČETIN V URGENTNÍ MEDICÍNĚ

POINT OF CARE ULTRASONOGRAPHIC DIAGNOSTICS OF DEEP VENOUS THROMBOSIS OF THE LOWER EXTREMITIES IN EMERGENCY MEDICINE

Barbora Pakostová, Roman Škulec, Tomáš Pařízek, Vladimír Černý

Abstrakt

První volba zobrazovací metody v diagnostice hluboké žilní trombózy (HŽT) je celokončetinové ultrasonografické vyšetření. Jde o vyšetření expertní, časově náročné, a ne vždy ihned dostupné. V urgentní diagnostice HŽT je ale možné využít zobrazovací Point- -of-Care ultrasonografie, především dvojmístnou nebo rozšířenou kompresní ultrasonografii. V článku autoři uvádí přehled ultrasonografických metod vhodných pro Point-of-Care diagnostiku HŽT včetně kritického zhodnocení jejich spolehlivosti a praktického návodu k provedení.

Klíčová slova: urgentní medicína – hluboká žilní trombóza – ultrasonografie

Abstract

The complete compression ultrasound has been considered to be an imaging method of the first choice for diagnostics of deep vein thrombosis (DVT). However, it is an expert examination, time consuming and not always immediately available. Thus, methods of Point-of-Care ultrasound, especially two-region compression ultrasound may be used in an emergency setting. In the article, the authors present an overview of Point-of-Care ultrasound methods of DVT diagnostics, including a critical appraisal of its reliability and a practical instruction for carrying out the examination.

Key words: emergency medicine – deep vein thrombosis – ultrasound

AKUTNÍ STRESOVÁ REAKCE – MŮŽEME JI CÍTIT V KOSTECH?

ACUTE STRESS RESPONSE – CAN WE FEEL IT IN OUR BONES?

David Astapenko, Vladimír Černý

Abstrakt

Akutní stresová reakce je fylogeneticky determinovaná odpověď organizmu na hrozící nebo probíhající poškození tkání. Součástí reakce je aktivace sympatického nervového systému a neuroendokrinní osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny. Buňky kostní tkáně, osteoblasty, produkují hormon osteokalcin, který je zodpovědný za precipitaci celé reakce. Zvyšuje vytrvalost kosterního svalstva, snižuje inzulinovou rezistenci a zlepšuje krátkodobou paměť. Z biologického pohledu nejsme v akutní fázi závislí pouze na hladině katecholaminů, nicméně jejich role v klinické medicíně je nenahraditelná.

Klíčová slova: akutní stresová reakce – osteokalcin – nadledviny

Abstract

An acute stress reaction is a phylogenetically conserved response of the organism to impending or ongoing tissue damage. The reaction involves activation of the sympathetic nervous system and the neuroendocrine axis of the hypothalamus – pituitary gland – adrenal glands. Bone tissue cells, osteoblasts, produce hormone osteocalcin, which is responsible for precipitation of the entire reaction. It increases skeletal muscle endurance, decreases insulin resistance and sharpens short term memory. In fact, we are not dependent on the level of catecholamines in the acute phase, but their clinical indications are indisputable.

Key words: acute stress response – osteocalcin – adrenal glands

POTENCIÁL RIEŠENIA SIMULOVANÝCH ÚLOH PRE ZVYŠOVANIE KVALITY VÝKONU PROFESIONÁLOV V ZDRAVOTNEJ ZÁCHRANNEJ SLUŽBE

THE BENEFITS OF SIMULATION-BASED EXERCISES FOR PERFORMANCE QUALITY OF EMERGENCY MEDICAL SERVICES PROFESSIONALS

Jitka Gurňáková, Peter Gröpel

Abstrakt

Táto prierezová replikačná štúdia overuje, či dĺžka praxe v zdravotníctve a v zdravotnej záchrannej službe (ZZS) a počet doteraz absolvovaných simulačných súťaží predikujú kvalitu výkonu zdravotníckych záchranárov v simulovaných úlohách Rallye Rejvíz. Do štúdie sa zapojilo 63 účastníkov (38 % z počtu všetkých účastníkov) medzinárodnej súťaže posádok ZZS Rallye Rejvíz 2016, s priemernou praxou v zdravotníctve 7.51 rokov, priemernou praxou v ZZS 5.10 rokov a priemerným počtom 4.40 doteraz absolvovaných simulačných súťaží. Nebol preukázaný žiadny signifikantný vzťah medzi dĺžkou praxe v zdravotníctve, ani dĺžkou praxe v ZZS s výkonom participantov v Rallye Rejvíz 2016. Na druhej strane, počet absolvovaných simulačných súťaží signifikantne koreloval s kvalitou výkonu v Rallye Rejvíz 2016 (r = 0.26, p = 0.049). Okrem toho sa objavil interakčný efekt počtu absolvovaných simulačných súťaží s dĺžkou praxe v ZZS – z riešenia predchádzajúcich simulovaných súťažných úloh profitovali viac profesionáli s menšou dĺžkou praxe v ZZS (β = –0.32, p = 0.018). Tieto zistenia čiastočne replikujú doterajší výskum a potvrdzujú výhody riešenia simulovaných súťažných úloh ako efektívnej metódy celoživotného vzdelávania pracovníkov ZZS.

Klíčová slova: simulácie – výkon – zdravotná záchranná služba – Rallye Rejvíz

Abstract

This cross-sectional replication study tested whether simulation use and years of practice predicted the quality of performance among emergency medical services (EMS) professionals. Data were collected during a simulation-based EMS competition (Rallye Rejvíz). Participants were 63 EMS professionals, which was 38 % of all competitors. They had in average 7.51 years of healthcare practice and 5.10 years of EMS practice and had previously participated in 4.40 simulation events. The prior participation in simulation events correlated significantly with participants’ competition performance (r = 0.26, p = 0.049). In contrast, neither the years of healthcare practice nor the years of EMS practice significantly predicted performance. Furthermore, there was an interaction of simulation use and years of EMS practice: less experienced EMS professionals benefited more from prior simulation use (β = –0.32, p = 0.018). These results partly replicate previous literature and support the benefits of simulation use as a relevant educational method for EMS professionals.

Key words: simulation – emergency medical services – paramedic – performance – Rallye Rejvíz

ROZHODOVÁNÍ A INFORMOVANOST PACIENTŮ O CMP: HLEDÁNÍ SMYSLUPLNÝCH CEST

DECISION MAKING AND STROKE AWARENESS: LOOKING FOR MEANINGFULL STRATEGIES

Iva Šmídová, Lucie Vondráčková, Robert Mikulík

Abstrakt

Cíl: Reakce pacientů na vznik příznaků cévní mozkové příhody (CMP) je často nedostatečná. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat zdroje znalostí pacientů a jedinců volajících záchrannou službu a klíčové momenty pro rozhodnutí přivolat lékařkou pomoc při podezření na CMP. Zjištění naznačují směr efektivnějšího nastavení zásahů na poli urgentní medicíny.
Soubor a metodika: Studie využívá kvalitativní přístup, metodu osobních hloubkových rozhovorů s daným tematickým schématem. Rozhovory byly provedeny s 12 pacienty, 6 příbuznými a s oběma stranami ve dvou případech. Sběr dat doplnilo 6 setkání s personálem nemocnice.
Výsledky: K rozhodnutí přivolat lékaře vedla předchozí zkušenost s CMP a uvědomění, že je něco v nepořádku. Roli hrály také osoby z okolí pacientů a jejich zkušenost či znalost. Rozhodovací proces se odehrává na pozadí obav z přijetí role pacienta a očekávání s tím spojených. K procesu rekonvalescence se pojí očekávání a zároveň nejistota.
Závěry: Pokud pacienti nemají předchozí zkušenost s CMP nebo lékaře nezavolá někdo jiný, k rozhodnutí volat lékaře nevede schopnost „diagnostikovat“ CMP, ale pocit, že je něco v nepořádku. Pro zvýšení efektu vzdělávacích kampaní na zvýšení povědomí a správné reakce lidí na CMP je vhodné cílit na specifické rizikové skupiny a jejich okolí, jak naznačily životní situace zkoumaných případů. Prospěšná by na poli urgentní medicíny mohla být multidisciplinární spolupráce akcentující medicínský i společenský rozměr CMP.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda – informovanost pacientů – rozhodování pacientů – zdravotní péče – komunitní vzdělávání

Abstract

Aim: Reaction of the lay public to a stroke event is often insufficient. The aim of this research was to identify the sources of stroke knowledge of stroke patients or their relatives who called emergency for suspected stroke event, and the key moments for the decision to call emergency. Findings indicate direction in more effective management of cases in Emergency medicine.
Sample and methods: This is a qualitative study using semi- -structured deep personal interviews. 12 stroke patient were interviewed, 6 relatives of stroke patients and, in two cases, both patient and his/her relative. Also, 6 meetings with hospital personnel were conducted.
Results: The decision to call ambulance was based on previous stroke experience and realization that something was wrong. Also, other people and their knowledge or experience were important. The decision making is set in the complex setting with patient’s concerns about accepting patient’s role and expectations connected to it. The recovery process is connected both to hopes and uncertainties about the outcome.
Conclusions: When the patients do not have previous stroke experience and the doctor is not called by a witness of the event, then the decision to call a doctor is based not on the recognition of the stroke symptoms, but on the perception that something is terribly wrong. For the educational campaigns to be more effective, they need to be targeted to the high-risk subgroups. This knowledge was derived from the experience and life situation of the cases included in the study. Multidisciplinary cooperation connecting not only medical but also social approach could be beneficial in emergency medicine.

Key words: Stroke – Awareness – Decision making – Health care – Community health education

Obsah 4/2019