ÚVOD

  • Obsah
  • Úvodní slovo – Jana Šeblová

URGENTNÍ PŘÍJMY – TÉMA: INTOXIKACE

  • Smrtelná intoxikace MDMA: kazuistika – Tomáš Veleta, Martina Čermáková
  • Intoxikace lýkovcem jedovatým: kazuistika – Martina Čermáková, Tomáš Veleta

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SYSTÉMŮ

  • Ponechání pacienta na místě zásahu v Karlovarském kraji – Michaela Adamcová, Nikola Brizgalová, David Peřan, Miloš Kukačka, Jiří Smetana, Jaroslav Pekara, Roman Sýkora
  • Využití videopřenosů z mobilních aplikací pro přivolání pomoci zdravotnickými operačními středisky v České republice – Gabriela Divišková, Jan Mužík

PEDIATRIE V URGENTNÍ MEDICÍNĚ

  • Diabetická ketoacidóza u dětí, přednemocniční péče, diferenciální diagnostika a časná nemocniční péče – Pavel Heinige
  • Upozornění pracovní skupiny sekce intenzivní medicíny při České pediatrické společnosti ČLS JEP na opakovaný výskyt velmi závažných invazivních infekcí pyogenními streptokoky – Pavel Heinige, Martin Prchlík, Tomáš Zaoral, Petr Pavlíček, Tomáš Habanec, Petr Dominik, Miroslav Jiránek, Marie Váchová, Marie Kopecká, Pavel Leden, Pavel Vojtovič, Alena Kokešová, Vratislav Smolka, Marie Rohanová, Martin Žáček, Lumír Šašek, Jiří Fremuth, René Hrdlička, Jana Kozáková, Sandra Vohrnová

DOPORUČENÉ POSTUPY

  • Jednotná metodika pro příjem tísňových SMS (a obdobné tísňové komunikace) na linku 155 – Ondřej Franěk

VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY

  • Jak na atestaci z urgentní medicíny – Jana Šeblová, Jana Kubalová, Katarína Veselá
  • Mimotelová resuscitácia pacienta so zastavením obehu a ťažkou hypotermiou – Robert Nagypál, Marek Smoleňák, Vladimír Fedorák, Jozef Valky
  • Jak na atestaci z urgentní medicíny – Katarína Veselá, Jana Šeblová, Jana Kubalová

INTRODUCTION

  • Contents
  • Editorial – Jana Šeblová

EMERGENCY DEPARTMENTS – TOPIC: INTOXICATIONS

  • Lethal MDMA intoxication: a case report – Tomáš Veleta, Martina Čermáková
  • Daphne mezereum poisoning: a case report – Martina Čermáková, Tomáš Veleta

SYSTEMS´ ORGANIZATION AND MANAGEMENT

  • Non-conveyance of patients following prehospital emergency care: Karlovy Vary region – Michaela Adamcová, Nikola Brizgalová, David Peřan, Miloš Kukačka, Jiří Smetana, Jaroslav Pekara, Roman Sýkora
  • The use of video transmissions via mobile applications to call for help to medical dispatch centers in the Czech Republic – Gabriela Divišková, Jan Mužík

PAEDIATRICS IN EMERGENCY MEDICINE

  • Paediatric diabetic ketoacidosis, prehospital care, differential diagnosis and an early hospital care – Pavel Heinige
  • Warning of the working group of the Section of intensive medicine of the Czech paediatric society CzMA JEP about repeated occurence of very severe invasive infections caused by Streptococcus pyogenes – Pavel Heinige, Martin Prchlík, Tomáš Zaoral, Petr Pavlíček, Tomáš Habanec, Petr Dominik, Miroslav Jiránek, Marie Váchová, Marie Kopecká, Pavel Leden, Pavel Vojtovič, Alena Kokešová, Vratislav Smolka, Marie Rohanová, Martin Žáček, Lumír Šašek, Jiří Fremuth, René Hrdlička, Jana Kozáková, Sandra Vohrnová

GUIDELINES

  • Methods for recieving emergency SMS messages (and similar emergency communication) on 155 national emergency line – Ondřej Franěk

EDUCATION

  • How to pass the specialisation exam in emergency medicine? – Jana Šeblová, Jana Kubalová, Katarína Veselá

    • ABSTRAKTY

    SMRTELNÁ INTOXIKACE MDMA: KAZUISTIKA

    LETHAL MDMA INTOXICATION: A CASE REPORT

    Tomáš Veleta, Martina Čermáková

    Abstrakt

    Extáze (3,4-methylendioxy-N-methyl-amphetamin, MDMA) patří mezi tři nejčastěji užívané drogy v Evropě. Je užívána pro své stimulační a halucinogenní účinky. Nejčastěji se vyskytuje ve formě tablet nebo tobolek. Závažné intoxikace jsou relativně vzácné. Jejich symptomy jsou podmíněny zvýšením hladiny serotoninu, dopaminu a noradrenalinu. Nejčastěji se jedná o serotoninový syndrom se závažnou hypertermií, rhabdomyolýzou a renálním selháním, a dále oběhové příznaky (hypertenze, tachykardie, srdeční selhání, poruchy rytmu). Kazuistika popisuje závažnou intoxikaci mladého muže, u kterého došlo k progresi popisovaných příznaků do multiorgánového selhání refrakterního ke všem použitým terapeutickým metodám.

    Klíčová slova: extáze – MDMA – intoxikace – hypertermie – serotoninový syndrom

    Abstract

    Ecstasy (3,4-methylenedioxymethamphetamine, MDMA) is among the three most commonly used drugs in Europe. It is used for its stimulating and hallucinogenic effects. MDMA is most often used as tablets or capsules. Serious intoxications are rare. Their symptoms are determined by an increase in the level of serotonin, dopamine and noradrenaline. These severe symptoms are serotonin syndrome with severe hyperthermia, rhabdomyolysis and renal failure, as well as circulatory symptoms (hypertension, tachycardia, heart failure, dysrhythmias). The case report describes a case of severe intoxication of a young man in whom the symptoms progressed to multiorgan failure refractory to all used therapeutic methods.

    Key words: MDMA – intoxication – hyperthermia – serotonin syndrome

    INTOXIKACE LÝKOVCEM JEDOVATÝM: KAZUISTIKA

    DAPHNE MEZEREUM POISONING: A CASE REPORT

    Martina Čermáková, Tomáš Veleta

    Abstrakt

    Intoxikace rostlinami jsou v České republice častým důvodem pro konzultaci s Toxikologickým informačním střediskem. Část těchto otrav může mít závažný průběh vyžadující hospitalizaci. Předkládaná kazuistika pojednává o náhodném požití lýkovce jedovatého. Toxiny daphnetoxin a mezerein jsou nebezpečné svou nefro- a hepatotoxicitou. Mezi základní léčbu intoxikace touto rostlinou řadíme především eliminační metody – žaludeční laváž, případně výplach střev.

    Klíčová slova: intoxikace – otrava – intoxikace rostlinami – ABCDE přístup – žaludeční laváž – dekontaminace GIT

    Abstract

    In the Czech Republic, plant intoxication is a frequent reason for consultation with the Toxicology Information Center. Some poisonings can have a serious progress of the disease. This presented case report deals with the accidental use of a poison ivy. The toxins daphnetoxin and mezerein are dangerous due to their nephro- and hepatotoxicity. Among the basic treatment of intoxication with this plant, we primarily include elimination methods – gastric lavage or intestinal lavage.

    Key words: Intoxication – poisoning – plant intoxication – ABCDE approach – gastric lavage – GIT decontamination

    PONECHÁNÍ PACIENTA NA MÍSTĚ ZÁSAHU V KARLOVARSKÉM KRAJI

    NON-CONVEYANCE OF PATIENTS FOLLOWING PREHOSPITAL EMERGENCY CARE: KARLOVY VARY REGION

    Michaela Adamcová, Nikola Brizgalová, David Peřan, Miloš Kukačka, Jiří Smetana, Jaroslav Pekara, Roman Sýkora

    Abstrakt

    Úvod: Ponechání pacienta na místě zásahu v přednemocniční neodkladné péči (PNP) je aktuální problematika. Na národní úrovní nejsou dostupná komparativní data ohledně ponechání pacienta na místě zásahu ani hodnocení bezpečnosti postupu.
    Cíl: Zjistit četnost ponechání pacienta na místě z rozhodnutí zdravotnických pracovníků a popsat charakteristiky těchto případů. Zhodnotit míru opakovaných výjezdů k pacientům ponechaným na místě zásahu.
    Metodika: Data byla sbírána z databáze výjezdové činnosti Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK) za měsíc leden 2023. Celkem bylo identifikováno 335 pacientů ponechaných na místě z rozhodnutí výjezdové skupiny (z 3005 pacientů).
    Výsledky: Pacienti z primárních výjezdů jsou ponechávání na místě v 11,1 % (335/3005). Dominuje rozhodnutí zdravotnických záchranářů, kteří konzultují stav pacienta po telefonu s lékařem (90 % případů) nad ponecháním na místě výjezdovou skupinou rychlé lékařské pomoci. Mezi pacienty, kteří jsou ponecháváni na místě, převažují nespecifické zdravotní obtíže, ebrieta a psychiatrické stavy. Opakované výjezdy se uskutečnily k pacientům ponechaným na místě v 11,0 % (n = 37). Nejvíce opakovaných výjezdů se uskuteční do 24 hodin (51 % (n = 19)), respektive do 72 hodin (87 % (n = 32)). Vyšší četnost opakovaného výjezdu k těmto pacientům byla u starších pacientů. Exitus pacienta ponechaného na místě nebyl zaznamenán.
    Závěr: V Karlovarském kraji je ponecháváno na místě přes jedenáct procent pacientů z primárních výjezdů. Ponechání pacienta na místě zásahu lze považovat za bezpečnou součást poskytování PNP. Chybí doporučený postup na národní úrovni, který by zohledňoval stratifikaci rizik pro ponechávání pacientů na místě zásahů.

    Klíčová slova: zdravotnická záchranná služba – přednemocniční neodkladná péče – zdravotnický záchranář – ponechání pacienta na místě zásahu

    Abstract

    Introduction: Non-conveyance of patients following prehospital emergency care is a current issue. There are no available national comparative data on non-conveyance of the patient from scene or evaluation of the safety of the procedure.
    Aim: To evaluate the frequency of non-conveyance of the patient by the decision of healthcare workers and describe the characteristics of these cases. To find out the rate of repeated visits to patients left at the scene of intervention.
    Methods: The data was collected from the database of the Emergency medical services of Karlovy Vary region from 1st to 31st January 2023. A total of 335 patients were left on the place based on the decision of the ambulance crew (out of 3005 patients).
    Results: The non-conveyance rate of patients from primary calls was 11.1% (335/3005). The decision of paramedics, who consult the patient‘s condition over the phone with physician (90% of cases) dominates over leaving the patient on site by the ambulance crew with physician. The most common reasons for non-transport of the patient are non-specific health conditions, alcohol intoxication and psychiatric conditions. Repeated visits occurred to these patients in 11.0% (n = 37). Most of the repeated calls took place within 24 hours (51% (n = 19)) or within 72 hours (87% (n = 32)). A higher frequency of repeated visits to these patients was more common in older patients. No death of the patient left on the scene was recorded.
    Conclusion: In the Karlovy Vary region, over eleven percent of patients from primary visits during January 2023 were left on place. Non-conveyance of the patient can be considered safe part of providing prehospital emergency care. However, there is a lack of a national recommendations or guidelines that would consider the risks stratification for non-transport of the patient.
    Key words: emergency medical services – pre-hospital emergency care – paramedic – non-conveyance of the patient

    VYUŽITÍ VIDEOPŘENOSŮ Z MOBILNÍCH APLIKACÍ PRO PŘIVOLÁNÍ POMOCI ZDRAVOTNICKÝMI OPERAČNÍMI STŘEDISKY V ČESKÉ REPUBLICE

    THE USE OF VIDEO TRANSMISSIONS VIA MOBILE APPLICATIONS TO CALL FOR HELP TO MEDICAL DISPATCH CENTERS IN THE CZECH REPUBLIC

    Gabriela Divišková, Jan Mužík

    Abstrakt

    Videopřenosy jsou relativně novou funkcí umožňující operátorům zdravotnických operačních středisek (ZOS) získání nových informací prostřednictvím přenosu obrazu z místa mimořádné události (MU). Pomocí strukturovaných rozhovorů s operátory ZOS jsme zjišťovali úroveň využití a případné překážky vyšší míry využívání videopřenosů. Osloveno bylo všech 14 ZOS v České republice (ČR) a i několik zahraničních. Získáno bylo celkem 7 rozhovorů z ČR a 4 ze zahraničí. V ČR je funkce zavedena na většině ZOS, avšak četnost jejího využití dosahuje velmi nízkých čísel. Jedná se o méně něž 10 aktivovaných videopřenosů za celý rok v rámci jednotlivých ZOS, ve srovnání se zahraničními středisky je to zcela nedostatečné. Například Norsko uvádí, že až 10 % z celkového počtu tísňových volání jsou převedeny na videopřenosy. Operátoři na technologickou novinku do jisté míry nahlíží negativně, neboť neočekávají nové informace získané prostřednictvím videa, a také i vzhledem k celkovému prodloužení času daného hovoru. Videopřenosy přínosné zcela jistě jsou, avšak ve specifických případech. Před samotnou aktivací je třeba zvážit celkový benefit, technické možnosti volajícího, jeho schopnost spolupráce a schopnost ovládat technologii, časovou dotaci a další rizikové faktory.

    Klíčová slova: videopřenos – zdravotnické operační středisko – telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace

    Abstract

    Video calls are a relatively new function that enables dispatchers of medical dispatch centers to obtain new information through the transmission of images from the scene. We examined the level of use and potential barriers to the increased use of video calls using structured interviews with dispatchers. All 14 centers in the Czech Republic and several foreign ones were contacted. A total of 7 interviews were obtained from the Czech Republic and 4 from abroad. In the Czech Republic, the function is implemented in most of the dispatch centers, but the frequency of its use is very low. It is less than 10 activated video calls in the whole year within each center. Compared to foreign centres, this is quite insufficient. For example, Norway reports up to 10 % of the total number of emergency calls which are converted to video calls. Technological innovation is also often viewed negatively by dispatchers due to the lack of expectation of new information obtained through video and the overall increase of time for a given call. Video calls are certainly beneficial, but in specific cases. The overall benefit, the technical capabilities of the caller, their ability to collaborate and to control the technology, the time commitment and other risk factors need to be considered before the actual activation.
    Key words: video call – medical dispatch center – telephone-assisted cardiopulmonary resuscitation

    DIABETICKÁ KETOACIDÓZA U DĚTÍ, PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA A ČASNÁ NEMOCNIČNÍ PÉČE

    PAEDIATRIC DIABETIC KETOACIDOSIS, PREHOSPITAL CARE, DIFFERENTIAL DIAGNOSIS AND AN EARLY HOSPITAL CARE

    Pavel Heinige

    Abstrakt

    Diabetická ketoacidóza je život ohrožující stav, související s onemocněním diabetes mellitus a zároveň hlavní příčinou mortality dětí s diabetem. Je asociována ve většině případů s diabetem 1. typu, vzácně se může objevit u pacientů s diabetem 2. typu. Vedoucími příznaky jsou dehydratace, metabolická acidóza, hyperglykemie a ketonurie, v těžších případech Kussmaulovo dýchání, peritonismus, zvracení a těžká porucha vědomí. Nejčastější příčinou smrti je edém mozku. Laboratorně je jako těžká diabetická ketoacidóza hodnocen stav s pH pod 7,1, a koncentrací bikarbonátů pod 5 mmol/l.
    V dětském věku se poměrně často diabetes poprvé manifestuje právě diabetickou ketoacidózou, bez předchozí pozitivní osobní anamnézy. Neléčená diabetická ketoacidóza je smrtelná. Velmi nebezpečná může být záměna za jinou diagnózu nebo neadekvátní terapie.

    Klíčová slova: Diabetes mellitus – ketoacidóza – pediatrický věk

    Abstract

    Diabetic ketoacidosis is a life threatening event, associated with diabetes mellitus. Diabetic ketoacidosis is the main reason of mortality in pediatric diabetic population. It is usually associated with the first type of diabetes mellitus, however, it can rarely appear in patient with diabetes type two, too. Dehydration, metabolic acidosis with Kussmaul breathing, hyperglykaemia and ketonuria are the leading symptoms. In severe cases peritonism, vomiting and severe consciousness disorder or even coma can occur. The most frequent reason of death is brain edema. The value of pH lower than 7,1 and sodium bicarbonate concentration lower than 5 mmol/l are considered severe ketoacidosis.
    Diabetic ketoacidosis is a frequent primary presentation of diabetes mellitus in childhood with negative case history. Unrecognized and untreated ketoacidosis may lead to death. Missdiagnosis of diabetic ketoacidosis or inadequate therapy may also lead to severe complications.
    Key words: Diabetes mellitus – ketoacidosis – pediatric age

    Obsah 2/2023