ÚVOD
- Obsah
- Úvodní slovo – Jana Šeblová
URGENTNÍ PŘÍJMY
- Pacient s horečkou a exantémem na urgentním příjmu – Robin Šín, Dalibor Sedláček
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SYSTÉMŮ
- Návrh úprav pro zlepšení využitelnosti funkce videopřenosu na zdravotnická operační střediska – Gabriela Divišková, František Němec, Jan Mužík
FYZIOLOGIE A URGENTNÍ MEDICÍNA
- Koncept dodávky kyslíku – fyziologický základ léčby kritických stavů – Vladimír Černý, David Astapenko, David Řehák
VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY
- Analýza kardiopulmonální resuscitace za použití programu CODE-STAT v rámci záchranné služby – Viktor Gawlik, Lucie Boková
ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO
- Jazyková bariéra při poskytování přednemocniční neodkladné péče – Jaroslav Pekara, Eva Čižmárová
INFORMAČNÍ SERVIS
- Programové prohlášení výboru Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP na období 2023–2026
INTRODUCTION
- Contents
- Editorial – Jana Šeblová
EMERGENCY DEPARTMENTS
- Patient with fever and rash at the Enmergency Department – Robin Šín, Dalibor Sedláček
SYSTEMS´ ORGANIZATION AND MANAGEMENT
- Modifications´ proposal to improve the usability of the function of video calls to medical dispatch centers – Gabriela Divišková, František Němec, Jan Mužík
PHYSIOLOGY AND EMERGENCY MEDICINE
- The concept of oxygen delivery – the physiological basis of the treatment of critical conditions – Vladimír Černý, David Astapenko, David Řehák
EDUCATION
- Cardiopulmonary resuscitation anylysis using CODE-STAT program in Emergency Medical Service – Viktor Gawlik, Lucie Boková
ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW
- Language barrier in Pre-hospital Emergency Care – Jaroslav Pekara, Eva Čižmárová
INFORMATION
- Mission statement of the Board of the Czech Society for Emergency and Disaster Medicine of the Czech Medical Association J. E. Purkyně
ABSTRAKTY
PACIENT S HOREČKOU A EXANTÉMEM NA URGENTNÍM PŘÍJMU
PATIENT WITH FEVER AND RASH AT THE ENMERGENCY DEPARTMENT
Robin Šín, Dalibor Sedláček
Abstrakt
Exantém je rychlý výsev kožních eflorescencí do více lokalizací na těle. S typickou vyrážkou doprovázenou horečkou se na urgentním příjmu setkáváme především v souvislosti s dětskými infekčními onemocněními. S ohledem na zvýšenou migraci z východu a jihu a s přihlédnutím k možnému vyvanutí specifické imunity se setkáváme s těmito onemocněními i u dospělých pacientů. Zde bývá častěji průběh i výsev atypický a spoléháme se více na laboratorní diagnostické metody. Z makulózních a makulopapulózních exantémů se nejčastěji setkáváme s pátou a šestou nemocí, také se spalničkami nebo spálou. Z vezikulózních exantémů to pak bývá varicela a syndrom ruka-noha-ústa. Především u virových exantémových onemocnění se častěji obáváme bakteriálních komplikací než samotného primárního onemocnění. V některých případech je výrazně nebezpečná infekce těhotné ženy. Jedná se především o varicelu.
Klíčová slova: horečka – exantém – urgentní příjem – spalničky – varicela
Abstract
Exanthema is a rapid seeding of skin rash into multiple localizations on the body. A typical rash accompanied by fever occurs in the emergency department mainly in connection with childhood infectious diseases. With regard to the increased migration from the east and south and taking into account the possible evaporation of specific immunity, we encounter these diseases even in adult patients. Here, the course and sowing are more often atypical and we rely more on laboratory diagnostic methods. Of the macular and maculopapular exanthemas, we most often encounter the fifth and sixth diseases, also measles or scarlet fever. Vesiculous exanthemas include varicella and hand-foot-mouth syndrome. Especially in viral exanthematous diseases, we are more often afraid of bacterial complications than the primary disease itself. In some cases, infection of a pregnant woman is significantly dangerous. First of all, this is varicella.
Key words: fever – exanthema – emergency department – measles – varicella
NÁVRH ÚPRAV PRO ZLEPŠENÍ VYUŽITELNOSTI FUNKCE VIDEOPŘENOSU NA ZDRAVOTNICKÁ OPERAČNÍ STŘEDISKA
MODIFICATIONS´ PROPOSAL TO IMPROVE THE USABILITY OF THE FUNCTION OF VIDEO CALLS TO MEDICAL DISPATCH CENTERS
Gabriela Divišková, František Němec, Jan Mužík
Abstrakt
Využití funkce videopřenosu v České republice (ČR) je v porovnání se zahraničím velice nízké. Z námi provedeného průzkumu Využití videopřenosů z mobilních aplikací pro přivolání pomoci zdravotnickými operačními středisky (ZOS) v ČR [1] vyplynulo, že četnost aktivace funkce je v řádech jednotek pokusů o videohovor za celý rok. Kontrastem je například Norsko, kde videopřenosy tvoří až 10 % všech tísňových volání. Dále byla identifikována problematická místa, mezi něž spadá množství kroků, které volající musí pro aktivaci provést, špatné pokrytí signálem v některých oblastech a také nízký zájem o technologii ze strany operátorů zejména kvůli neočekávání přínosných informací z videa. Nedořešenou oblast tvoří legislativní ukotvení videopřenosů, které nejsou nahrávány ani zaznamenávány. Na základě analýzy získaných dat byly navrženy úpravy systémů funkce, které byly předloženy k vyjádření pracovníkům ZOS. Hodnocení změn proběhlo formou strukturovaných dotazníků. Z nich vyplynula potřeba operátorů rozšířit povědomí o benefitech funkce, potřeba další edukace a vytvoření prostoru pro sdílení zkušeností v rámci ČR i zahraničí. Dále je třeba redukovat jednotlivé kroky, tedy zvážit možnost automatického spuštění hlasitého odposlechu a povolení přístupu k fotoaparátu již při spuštění videopřenosu. V neposlední řadě je třeba zdůraznit potřebu legislativních úprav v této oblasti pro zajištění bezpečného prostředí na straně operátora i volajícího.
Klíčová slova: videopřenos – zdravotnické operační středisko – telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Abstract
The frequency of use of the video call function in the Czech Republic is very low compared to foreign countries. Pilot inquiry concentrated on the use of video call from mobile applications for summoning help by medical operation centres in the Czech Republic [1] has shown that the frequency of activation of the function is in the order of units of attempts to make a video call in a whole year. Compared to Norway, where video calls account for up to 10 % of all emergency calls, is it very low and other problems have been identified, too. These include number of steps callers have to take to activate the funciton, poor signal coverage in some areas, low interest in the technology from dispatchers, especially for not expecting beneficial information from video. Area which hasn´t been solved yet is the legislatition as video calls are not recorded or archived. Based on the analysis of the collected data, modifications to the systems functionality were proposed and submitted to the dispatchers for comments. The evaluation of the changes was carried out in the form of structured questionnaires, which revealed the need of dispatcehrs to expand their awareness of the benefits of the function, further education and establishing a space for sharing experience within the Czech Republic and foreign countries. Furthermore, there is a need to reduce the steps needed, i.e. to consider the possibility of automatically triggering the speakerphone and allowing access to the camera already when starting the video call. Last but not least, it is necessary to point out the need for legislative changes in this area to ensure a safe environment on the side of the dispatcher and the caller, too.
Key words: Video call – medical dispatch center – telephone-assisted cardiopulmonary resuscitation
KONCEPT DODÁVKY KYSLÍKU – FYZIOLOGICKÝ ZÁKLAD LÉČBY KRITICKÝCH STAVŮ
THE CONCEPT OF OXYGEN DELIVERY – THE PHYSIOLOGICAL BASIS OF THE TREATMENT OF CRITICAL CONDITIONS
Vladimír Černý, David Astapenko, David Řehák
Abstrakt
Klinická fyziologie dodávky kyslíku je jednou z fundamentálních kamenů akutních oborů. Její porozumění je zásadní pro získání správných návyků v diferenciální diagnostice i v terapii akutních stavů. Článek je prvním z plánované série, která si klade za cíl stručně a výstižně popsat klinickou fyziologii orgánových systémů s využitím originálních infografik.
Klíčová slova: dodávka kyslíku – oběh – srdce – tekutinová terapie – vazopresor
Abstract
The clinical physiology of oxygen delivery is one of the cornerstones in the field of acute medicine. Its understanding is essential for acquiring the right habits in differential diagnosis and in the therapy of acute conditions. The article is the first of a planned series that aims to concisely describe the clinical physiology of organ systems using original infographics.
Key words: oxygen delivery – circulation – heart – fluid therapy – vasopressor
ANALÝZA KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE ZA POUŽITÍ PROGRAMU CODE-STAT V RÁMCI ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
CARDIOPULMONARY RESUSCITATION ANYLYSIS USING CODE-STAT PROGRAM IN EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Viktor Gawlik, Lucie Boková
Abstrakt
V našem sdělení představujeme použití programu CODE-STAT pro rozbor a hodnocení proběhlých KPR v rámci přednemocniční péče Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. S pomocí programu jsme schopni analyzovat zásahy a poskytovat zpětnou vazbu o průběhu lékařům i zdravotnickým záchranářům. Data, která během výjezdu zaznamenává monitor Lifepak 15 jsou na dálku přenesená do počítače, kde software umožnuje na časové ose rozebrat jednotlivé aspekty zásahu jako jsou křivka EKG, kapnografie, saturace kyslíkem i další neměřené hodnoty. Získaná data lze také velice dobře použít v rámci výuky KPR.
Klíčová slova: kardiopulmonální resuscitace (KPR) – zpětná vazba – vzdělávání
v přednemocniční neodkladné péči
Abstract
In our communication, we present the use of the CODE-STAT program for the analysis and evaluation of the performed CPR within the framework of pre-hospital care of the Emergency Medical Service of the Liberec Region. With the help of the program, we can analyze the interventions and provide feedback to doctors and paramedics. The data recorded by the Lifepak 15 monitor during EMS run are remotely transferred to a computer, where the software enables the analysis of individual aspects of the intervention on the timeline, such as the ECG curve, capnography, oxygen saturation and other unmeasured values. The obtained data can also be very well used in CPR teaching.
Key words: cardiopulmonary resuscitation (CPR) – feedback – education in prehospital emergency care
JAZYKOVÁ BARIÉRA PŘI POSKYTOVÁNÍ PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE
LANGUAGE BARRIER IN PRE-HOSPITAL EMERGENCY CARE
Jaroslav Pekara, Eva Čižmárová
Abstrakt
Tématem sdělení je jazyková bariéra při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Provedli jsme kvantitativní dotazníkové šetření (n=104) s cílem zjistit, s jakými cizinci se pracovníci zdravotnické záchranné služby setkávají nejčastěji a s jakými cizími jazyky sami hovoří. Naši respondenti se nejčastěji setkávají s Ukrajinci a nejběžnějším cizím jazykem respondentů je angličtina. Dílčím cílem bylo zjistit, jakým způsobem přistupuje management zdravotnické záchranné služby k otázce komunikace s pacienty jiných národností. Výsledky průzkumného šetření poukázaly na to, že se management zdravotnické záchranné služby snaží svým zaměstnancům pomoci (tištěné materiály, komunikační karty a telefonické tlumočení). Zásadním výsledkem průzkumu bylo zjištění, že způsoby překonávání jazykové bariéry nejsou pracovníky v přednemocniční neodkladné péči plně využívány.
Klíčová slova: cizinci – jazyková bariéra – komunikace – přednemocniční neodkladná péče
Abstract
Language barrier in the provision of pre-hospital emergency care is the topic of the presented paper. We provided a quantitative survey (questionnaire survey; n=104) to determine which foreigners emergency medical service personnel encounter most frequently and what foreign languages they themselves speak. Our respondents most frequently encounter Ukrainians and the most common foreign language of respondents is English. The secondary goal of the study was to find out how the management of the ambulance service approaches the issue of communication with patients of other nationalities. The results of the survey indicated that the management of the ambulance service tries to help its staff (printed materials, communication cards and telephone interpretation). A crucial result of the survey was the finding that ways of overcoming the language barrier are not fully used by the staff in the pre-hospital emergency care.
Key words: foreigners – language barrier – communication – pre-hospital emergency care