ÚVOD
- Obsah
- Úvodní slovo – Jana Šeblová
MEDICÍNA KATASTROF
- Sebehodnocení znalostí studentů lékařských fakult v oblasti medicíny katastrof a CBRN v České republice – Lucie Křivohlavá
DOPORUČENÉ POSTUPY
- Výklad některých pojmů týkajících se triáže pacientů se závažným úrazem – Společné prohlášení Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP a české společnosti úrazové chirurgie ČLS JEP
VZDĚLÁVÁNÍ A ATESTAČNÍ OTÁZKY
- Analýza možností vzdělávání zdravotnických záchranářů – David Peřan
ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO
- Potřeby zdravotníků: známe je? – Jana Šeblová, Miroslava Janoušková, Pavla Brennan Kearns, Marie Kuklová, Eva Kočovská, Jaroslav Pekara, Matěj Kučera, Jan Vejvalka, Dominika Šeblová
INFORMAČNÍ SERVIS
- Podzimní kongresy urgentní medicíny v roce 2023 – Jana Šeblová
INTRODUCTION
- Contents
- Editorial – Jana Šeblová
DISASTER MEDICINE
- Self-assessment of knowledge of medical students in disaster medicine and CBRN in Czech Republic – Lucie Křivohlavá
GUIDELINES
- Explanation of some terms concerning triage of patients with severe trauma – Consensual statement of the Czech Society for Emergency and Disaster Medicine CzMA JEP and the Czech Society for traumatology CzMA JEP
EDUCATION
- Analysis of the possibilities for further education of paramedics – David Peřan
ETHICS, PSYCHOLOGY, LAW
- The needs of health care workers – Do we know them? – Jana Šeblová, Miroslava Janoušková, Pavla Brennan Kearns, Marie Kuklová, Eva Kočovská, Jaroslav Pekara, Matěj Kučera, Jan Vejvalka, Dominika Šeblová
INFORMATION
- Emergency medicine congresses during autumn 2023 – Jana Šeblová
ABSTRAKTY
SEBEHODNOCENÍ ZNALOSTÍ STUDENTŮ LÉKAŘSKÝCH FAKULT V OBLASTI MEDICÍNY KATASTROF A CBRN V ČESKÉ REPUBLICE
SELF-ASSESSMENT OF KNOWLEDGE OF MEDICAL STUDENTS IN DISASTER MEDICINE AND CBRN IN CZECH REPUBLIC
Lucie Křivohlavá
Abstrakt
V případě katastrofy či události s použitím chemických, biologických, radiologických či nukleárních látek (CBRN) je připravenost zdravotnických pracovníků klíčová. Studenti lékařských fakult budou v budoucnu jako lékaři v případě mimořádné události nuceni na tyto situace reagovat. Teoretické znalosti, praktické dovedností a ochota mediků se zapojit byla zjišťována pomocí dotazníku pro studenty 5. a 6. ročníku všeobecného lékařství. 89,5 % českých mediků se necítilo dostatečně vzdělaných v medicíně katastrof a připraveno řešit CBRN incidenty. Většina studentů by ocenila více přednášek a praktických cvičení z této oblasti.
Klíčová slova: sebehodnocení – dotazník – CBRN – medicína katastrof – studenti
medicíny
Abstract
The preparedness of healthcare workers is crucial in the event of a disaster or the event involving the use of chemical, biological, radiological or nuclear substances (CBRN). In the future, medical students will have to respond to these situations as physicians in the event of a multiple victim incident. Theoretical knowledge, practical skills, and willingness of medical students to participate were determined using a questionnaire for students in the 5th and 6th year of general medicine. 89.5 % of Czech medical students did not consider themselves sufficiently educated in disaster medicine and prepared to deal with CBRN incidents. Most students would appreciate more lectures and practical exercises in this field.
Key words: self-assessment – questionnaire – CBRN – disaster medicine – medical students
ANALÝZA MOŽNOSTÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
ANALYSIS OF THE POSSIBILITIES FOR FURTHER EDUCATION OF PARAMEDICS
David Peřan
Abstrakt
Článek představuje analýzu současných možností studia a dalšího vzdělávání zdravotnických záchranářů v České republice. Při vizualizaci byl převzat systém College of Paramedics, který možnosti rozděluje na 4 oblasti – klinická praxe, organizace a řízení, výuková činnost a vědecká činnost. V současné době je nedostatečně pokryta oblast klinické praxe a vědecké činnosti.
Je nutné si uvědomit, že bez rozvoje vědecko-výzkumné činnosti v oboru urgentní medicíny a nelékařských zdravotnických pracovníků v urgentní medicíně není možné systematicky posilovat systém pregraduálního ani postgraduálního vzdělávání.
Klíčová slova: vzdělávání – zdravotnické záchranářství – bakalářský studijní program – magisterský studijní program – rozvoj – výzkum
Abstract
The article presents an analysis of the current possibilities for studying and further education of paramedics in the Czech Republic. In visualization, the system of the College of Paramedics was adopted, which divides the possibilities into four areas – clinical practice, leadership and management, education, and research and development. Currently, the area of clinical practice and research and development is inadequately covered. It is necessary to realize that without the development of scientific research in the field of emergency medicine and non-physician healthcare professionals in emergency medicine, it is not possible to systematically strengthen the system of undergraduate and postgraduate education.
Key words: education – paramedics – bachelor’s study program – master‘s study program – development – research
POTŘEBY ZDRAVOTNÍKŮ: ZNÁME JE?
THE NEEDS OF HEALTH CARE WORKERS – DO WE KNOW THEM?
Jana Šeblová, Miroslava Janoušková, Pavla Brennan Kearns, Marie Kuklová, Eva Kočovská, Jaroslav Pekara, Matěj Kučera, Jan Vejvalka, Dominika Šeblová
Abstrakt
Úvod: Pandemie COVID-19 byla globální krizí s extrémním tlakem na zdravotnické systémy. Zátěžové faktory byly shodné ve všech zasažených zemích, i když se mohly projevovat s různou intenzitou podle vyspělosti zdravotnictví. Většina publikovaných studií o dopadech na psychiku zdravotníků je kvantitativních a mapuje výskyt depresivní symptomatologie, příznaků vyhoření, míry zátěže a dalších faktorů. Naším cílem bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké potřeby mají pracovníci ve zdravotnictví.
Metody: Na základě otevřených odpovědí ze tří vln dotazníkového šetření českého ramene mezinárodní studie HEROES z let 2020, 2021 a 2022 jsme analyzovali 1105 odpovědí z celkových 2880. Z dotazníku potřeb v rámci pilotní intervenční studie HEROES z roku 2023 jsme analyzovali 118 odpovědí. Použili jsme přístup obsahové analýzy. Po vytvoření kódovacího schématu byla data kódována v programu Atlas.ti. Kódy byly následně roztříděny do kategorií.
Výsledky: Potřeby zdravotníků byly kategorizovány do následujících témat: pracovní podmínky, týmová spolupráce, podpora ze strany nadřízených a vedení, práce s pacienty, slaďování práce a osobního života a potřeby spojené s duševní pohodou.
Závěr: Naše analýza prokázala, že zdravotníci začínají formulovat svoje potřeby jak v oblasti pracovních podmínek a organizace práce, ale i v kontextu celého svého života. Začínají klást důraz na vztahy na pracovišti, na zajištění psychologických potřeb a na rovnováhu mezi osobním životem a prací.
Klíčová slova: pandemie COVID-19 – psychické dopady – well-being zdravotníků – kvalitativní analýza potřeb
Abstract
Introduction: COVID-19 pandemic was a global crisis with extreme pressure on healthcare systems. The stressors were the same in the affected countries even if they could manifest in different intensity due to varied development and resources in the healthcare systems. Most of the published studies about mental health consequences on healthcare workers are quantitative studies mapping the occurence of depressive symptoms, symptoms of burnout, level of stress and other facotrs. In the presented paper, our aim was qualitative analysis of needs of healthcare workers.
Methods: We have analysed 1105 responses from a total of 2880 free answers in the three waves of the Czech HEROES study questionnaire from years 2020, 2021, 2022 and 118 responses from the survey of needs in the 2023 HEROES pilot intervention study. We used content analysis approach, and after creation of the code scheme, the data was coded in Atlas.ti programme. The codes were subsequently categorised.
Results: The needs of healthcare workers were categorised in following themes: working conditions, teamwork, support from superiors and management, patient care, work-life balance, and needs of well-being. The details regarding each category and example quotes from the respondents are presented in the paper.
Conclusion: Our analysis proved that healthcare workers start to exprress their needs not only in the field of working conditions and organization of their work but also in the context of their entire lives. They put emphasis on relations at the workplace, on support of their psychological needs and on work-life balance.
Key words: COVID-19 pandemic – mental health consequences – well-being of healthcare workers – qualitative analysis of needs