ÚVOD
Úvodní slovo
Jana Šeblová
Obsah
KONCEPCE, ŘÍZENÍ, ORGANIZACE
Evakuace nemocnice – je někdo skutečně připraven?
Pavel Urbánek, Antonín Koukal, Martin Doleček
Abstrakt
Krizová připravenost zdravotnictví je vnímána jako schopnost poskytovatelů zdravotnických služeb a zdravotnických zařízení poskytovat nezbytnou zdravotní péči obyvatelstvu za krizových stavů a za mimořádných událostí, a to v odpovídající kvalitě připravenými a odborně způsobilými pracovníky. Aby tomu tak bylo, musí každé zdravotnické zařízení zpracovat traumatologický plán, evakuační plán a další krizové scénáře, se kterými je nutné seznámit zaměstnance, nejlépe formou školení a následných praktických nácviků, kdy ověříme jejich proveditelnost a odhalíme nedostatky. Autoři se měli možnost seznámit s mnoha podobami evakuačních plánů zdravotnických zařízení a obávají se, že příprava na evakuaci je velice hrubě podceňována, evakuační plány mnohdy neproveditelné a především neověřené. Tento svůj názor v následujícím textu podrobněji rozebírají.
VZDĚLÁNÍ, ZKUŠENOSTI
Advanced trauma life support (ATLS®) kurz – proč absolvovat?
Jaromír Kočí
Abstrakt
Článek představuje kurz Advanced trauma life support (ATLS®) a jeho zavedení v České republice. Kurz je založen na standardizaci postupu při péči o pacienty se závažným úrazem a informace jsou vždy validovány na současnou úroveň medicínského poznání ve smyslu medicíny založené na důkazech. Je představena struktura kurzu a dovednosti a kompetence, které absolvent kurzu získá. Kurz je též zařazen do vzdělávacího programu specializační zkoušky v urgentní medicíně.
Úloha Bitúnok na Záchrane 2015 v Košiciach
Táňa Bulíková
Abstrakt
Článok prináša stručnú analýzu súťažnej úlohy „Bitúnok“ na Záchrane 2015 v Košiciach.
V texte je uvedené zadanie súťažnej úlohy, ciele a správny postup posádky. Kvôli zamysleniu autorka samotnej úlohy i článku, ponúka čitateľovi aj menej optimálne a nie celkom korektné postupy riešenia úlohy jednotlivými posádkami. Súčasťou textu je aj stručná teória toxikológie inhalačných prchavých látok (solvencií), ich zneužívanie, najmä v sociálne slabších skupinách a zdravotné a bezpečnostné riziká.
San Francisco z pohľadu neodkladnej zdravotnej starostlivosti
Marek Šichman
Abstrakt
Systém neodkladnej zdravotnej starostlivosti vo svete môžeme rozdeliť na dva typy. Anglo – americký systém, kde je neodkladná zdravotná starostlivosť poskytovaná nelekárskym personálom, paramedikmi a franko – germánsky systém, v ktorom tento typ starostlivosti je poskytovaný posádkami záchrannej zdravotnej služby s lekárom v kombinácii s posádkami bez lekára. Základný systém filozofie oboch odlišných systémov by sa dal zjednodušene definovať ako: Priviesť pacienta k lekárovi (anglo – americký) a priviesť lekára k pacientovi (franko – germánsky). Diskusie o tom, ktorý systém je lepší, sú časté, ale v skutočnosti je to otázka, na ktorú nie je možné jednoznačne odpovedať. Tento príspevok rozoberá osobné skúsenosti získané v rámci stáže so vzdelávaním zdravotníckych záchranárov a s poskytovaním neodkladnej zdravotnej starostlivosti v Spojených štátoch Amerických, v štáte Kalifornia v meste San Francisco.
ODBORNÉ TÉMA LÉKAŘSKÉ
Masivní transfuzní protokol – indikace a jeho praktická aplikace
Jaromír Kočí, Jan Trlica, Petr Lochman, Eva Kočová, Tomáš Dědek
Abstrakt
Krvácení je nejčastější příčinou odvratitelného úmrtí u traumatizovaných pacientů. V článku je souhrn současných poznatků o aplikaci masivního transfúzního protokolu. V závěru je zmíněna současná praxe Oddělení urgentní medicíny FN Hradec Králové.
Modelování kardiovaskulárního systému – řízení a monitorace hemodynamických parametrů
Naděje Havlíčková, Jan Havlík
Abstrakt
Kardiovaskulární systém je životně důležitou orgánovou soustavou zajišťující perfuzi tkání a orgánů, do kterých dodává kyslík a živiny a odvádí z nich zplodiny metabolismu. Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a jsou jednou z nejvíce se vyskytujících zdravotních komplikací populace. Lepší porozumění zákonitostem chování kardiovaskulárního systému, zejména vztahům mezi jednotlivými hemodynamickými parametry, může přispět k zefektivnění diagnostiky i léčby kardiovaskulárních chorob. Modelování kardiovaskulárního systému je jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle. Na modelech kardiovaskulárního systému lze provádět měření, která by byla v klinické praxi invazivními či dokonce destruktivními, navozovat různé patologické stavy systému apod., a to vše bez nutnosti zátěže pacienta. Jednou z podmínek užitnosti modelů je adekvátní možnost jejich řízení, monitorace a analýzy. Tento článek se zabývá problematikou modelování kardiovaskulárního systému, zejména pak právě řízením a monitorací hemodynamických parametrů modelů kardiovaskulárního systému. V článku je popsán systém vytvořený pro monitoraci a analýzu hemodynamických parametrů mechanického modelu kardiovaskulárního systému a pro jeho komplexní řízení. Systém mimo jiné umožňuje telemetrický přenos vitálních parametrů z reálného kardiovaskulárního systému na mechanický model, který tak adaptivně mění své chování na základě analýzy vitálních funkcí monitorované osoby. Článek popisuje též současně vyvinutý matematický model kardiovaskulárního systému vč. způsobu jeho řízení a monitorace.
Systémové funkční hodnocení práce ZOS
Ondřej Franěk
Použitie magnetu u pacientov s ICD posádkami RLP/RZP
Táňa Bulíková
ETIKA, PSYCHOLOGIE, PRÁVO
Potreba kognitívnej štruktúry záchranárov v súvislosti s rýchlosťou rozhodovania a dĺžkou praxe
Katarína Žiaková Košíková
Abstrakt
Štúdia sa zaoberá vzťahom osobnostného konštruktu potreby kognitívnej štruktúry s rýchlosťou rozhodovania a jej súvislosti s dĺžkou praxe. Výskumu sa zúčastnilo 155 skúsených záchranárov, ktorí mali za úlohu vyriešiť 100 úloh triedenia pacientov pri nehode hromadného postihnutia osôb podľa systému START. Výsledky nepoukazujú na významný rozdiel medzi záchranármi s nízkou a vysokou potrebou štruktúry v rýchlosti triedenia zranených v úlohe START. Zistili sme však, že medzi záchranármi s nízkou a vysokou potrebou štruktúry existuje štatisticky aj vysoko vecne významný rozdiel v dĺžke praxe a vo veku.
Role mužů v ošetřovatelství na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních
Jaroslav Gabrhel, Petr Snopek
Abstrakt
Článek prezentuje výsledky studie, pro kterou byli vybráni respondenti a respondentky pracovišť ARO a JIP dvou vybraných nemocnic na Moravě. Práce se soustřeďuje na to, jakým způsobem jsou vnímáni muži pracující na těchto odděleních jako všeobecní ošetřovatelé a zdravotničtí záchranáři. Resuscitační oddělení jedné z vybraných nemocnic úzce spolupracuje s urgentním příjmem, který sídlí v jeho těsném sousedství. Pro zpracování byla využita kvalitativní studie formou polostrukturovaných rozhovorů, které mapovaly nejen postoje vybraného vzorku mužů, ale i žen, všeobecných sester pracujících bez odborného dohledu na těchto pracovištích. Výsledky tohoto výzkumu jsou zajímavé především tím, že umožňují nahlédnout na práci mužů jako na činnost, která má odlišná specifika a priority oproti ženám.
Žena versus muž v profesi zdravotnického záchranáře
Karolína Křemenová, Eva Pfefferová
Abstrakt
Tento příspěvek se zabývá problematikou uplatnění absolventů, a zejména absolventek oboru Zdravotnický záchranář v přednemocniční neodkladné péči. Autorky práce se zabývají důvody problematického uplatňování žen na pozici zdravotnického záchranáře ve výjezdové posádce u zdravotnické záchranné služby. Článek se věnuje současnému stavu a chodu zdravotnických záchranných služeb, jednotlivým pracovním pozicím dle možností uplatnění zdravotnického záchranáře a osobě zdravotnického záchranáře. Výzkumná část má za úkol zjistit postoj studentů a zdravotnických záchranářů k této problematice.
RESUSCITACE – ZPRAVODAJ ČRR
Resuscitation 2015: Kongres Evropské resuscitační rady (ERC) 2015 v Praze
a V. symposium České resuscitační rady
Jana Šeblová